Jihovýchodní Evropa

Po rozpadu státu Jugoslávie v r. 1991 vzniklo v této oblasti šest samostatných států – Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Černá Hora (vznik v r. 2006), Bosna a Hercegovina a Makedonie. Během následujících let došlo k několika válečným konfliktům především na území Bosny a Hercegoviny, které byly ukončeny v r. 1995 (do dnešní doby jsou na území Bosny vojska OSN). V dalších letech bylo ohniskem sváru Kosovo, od roku 2008 nově vzniklý stát.

Další státy oblasti tvoří Albánie, Rumunsko a Bulharsko.

S výjimkou Srbska a Makedonie leží všechny bývalé republiky Jugoslávie při pobřeží Jaderského moře stejně jako Albánie. Rumunsko a Bulharsko mají přístup k moři Černému. Podnebí je mírné, vnitrozemské. Pás pobřeží při Jaderském moři má charakter subtropického podnebí s horkým suchým létem a deštivou zimou.

Rumunsko, Bulharsko a Slovinsko jsou členy NATO a EU. Chorvatsko a Albánie jsou členy NATO.

Ve většině zemí se hovoří slovanskými jazyky. Výjimkou je románská rumunština a albánština, která stojí samostatně jako. Náboženství je pravoslavné, ve Slovinsku a Chorvatsku katolické, v Albánii a přilehlém okolí (jeden z důvodů konfliktů byla také náboženská nesnášenlivost) islám.

Slovinsko

Hornatá Alpská země (pohoří Karavanky, Julské Alpy, nejvyšší hora Triglav), na jihu země se rozkládá krasové území. Mají krátký přístup k moři. Vyspělé hospodářství, člen EU a NATO, platí zde Eurem, hl. město Lublaň, další významné město je např. Maribor.

Chorvatsko

Země při pobřeží Jaderského moře s velkým množstvím ostrovů. Hospodářsky vyspělá země s centrem výroby při hlavním městě Záhřebu. Další významná sídla jsou Split, Rijeka či Dubrovník. Důležitá je stavba lodí a zemědělství. Velký hospodářský význam má turistický ruch.

Bosna a Hercegovina

Převážně hornaté území s úzkým přístupem k moři. Hospodářství i dopravní síť je značně poškozena válkou z devadesátých let 20. století. V nížinách se pěstuje ovoce, zelenina a tabák. Bohatá ložiska nerostných surovin zpracovává postupně se obnovující průmysl. Hlavním městem je Sarajevo, významným městem je Moštar.

Černá Hora

Hornatý stát vzniklý v r. 2006. Významným zdrojem příjmů v dnešní době a především do budoucnosti je rozvíjející se cestovní ruch – neporušená příroda, moře.

Albánie

Země s nejnižší životní úrovní v Evropě. V minulosti v izolaci vůči zbytku světa (komunistická vláda). Převážně islámské obyvatelstvo se věnuje především intenzivnímu zemědělství. Z Albánie pochází nositelka Nobelovy ceny míru – Matka Tereza.

Srbsko

Vnitrozemský stát s rozvinutým zemědělstvím v nížinách podél řek Dunaj a Sáva. Rozvinutý průmysl je orientován na textil a chemii. Obyvatelé vyznávají především pravoslavné náboženství.

V r. 2008 došlo k odtržení Kosova. Představitelé Srbska však jeho autonomii neuznávají. Postoj ostatních zemí světa je nejednotný.

Makedonie

Hornatý a vnitrozemský stát. Patří mezi nejméně vyspělé země Evropy. Významnými produkty na vývoz jsou víno a tabák. Historická makedonská říše Alexandra Velikého zasahoval i do dnešní Makedonie, centrum však leželo v dnešním Řecku.

Bulharsko

Země s Dunajskou nížinou na severu a centrálním pohořím Balkán, Rila a Pirin. Součást Evropské unie. Stát s rozvinutým průmyslem a postupně se zkvalitňujícím zemědělstvím i službami doposud nedosahuje úrovně ostatních zemí EU (podobně jako Rumunsko).

Hlavním městem je Sofia. Známá jsou černomořská letoviska Burgas a Varna.

Zajímavostí je pěstování růže, která se používá k výrobě růžových olejů do kosmetických výrobků.

Rumunsko

Nejrozlehlejší stát celé oblasti. Leží na severu Balkánského poloostrova. Velkou část povrchu vyplňují Karpaty, na jihu pak nížina v okolí řeky Dunaj.

Hlavním městem je Bukurešť, další významná města jsou Kluž či Temešvár. Mezi obyvateli nalezneme početné menšiny Maďarů a Romů. V oblasti zvané Banát (západ Rumunska) žijí potomci přistěhovalých Čechů.

Hospodářsky patří Rumusko k méně rozvinutým zemím Evropy. Má doposud málo využité bohaté nerostné bohatství. Z průmyslu je známá výroba aut Dacia (dnes spadající pod koncern Renault).

Historickou zajímavostí je hrad hraběte Drákuly v Transylvánii.