úterý 15. června 2010

Požáry

Jak vzniká oheň
S ohněm, který vytváří příroda sama, se setkáváme na mnoha místech na Zemi.Vychází z ústí sopek nebo zlomů v zemi v podobě silných plamenů, které mohou šlehat do obrovských výšek.Od svého objevení asi před 750 000 lety se oheň stal nejen základní podmínkou přežití,ale trvalou součástí lidského života.V přírodě si můžeme ohněm posvítit, ohřát se u něj a uvařit si na něm.Oheň může být i velmi nebezpečný.Požár zničí vše, co mu přijde do cesty: lesy, domy, továrny.
Jakou barvu má plamen
Paliva rozdělujeme na tuhá (dřevo, uhlí, umělá hmota), kapalná (olej, benzín,nafta,líh) nebo plynná.Oheň žluté barvy vydává méně tepla, protože obsahuje látky, které se nespálily.Tyto látky unikají do ovzduší v podobě dýmu.Čím je v ohni více plamenů modré barvy,tím je teplejší.Každý oheň se skládá z následujících částí: paliva,, které hoří modře, jádra ohně, části, jež vydává světlo, a poslední část tvoří vše kolem plamene.Kombinace barev, kterých je velké množství, závisí na teple, jež oheň vydává.
Oheň je viditelný vliv procesu spalování - zvláštní druh chemické reakce. To se vyskytuje mezi kyslíkem ve vzduchu a nějaký druh paliva. Výrobky z chemické reakce jsou zcela odlišné od výchozího materiálu. Paliva musí být ohříván k jeho zápalná teplota pro spalování nastat. Reakce bude pokračovat tak dlouho, jak tam je dost teplo, paliva a kyslíku. Toto je známé jako trojúhelník ohně. Spalování může být pomalé nebo rychlé v závislosti na množství kyslíku k dispozici. Spalování může dojít pouze mezi plyny. Chemické reakce ve spalovacích procesech můžou být pevné látky, kapaliny nebo plyny. Při chemické reakci, která produkuje oheň, je palivo zahřívá do té míry, že uvolňuje plyny z jeho povrchu. Pouze plyny mohou reagovat na spalování. Plyny jsou tvořeny molekulami (skupiny atomů).
Příčiny požáru mohou být i nedostatek sucha nebo hodně velké blesky. Takové drobnosti zapomenuté jídlo na sporáku, nevhodně odložený nedopalek cigarety nebo hořící svíčka ponechaná bez dozoru v blízkosti hořlavé látky. Nebezpečná je také neopatrnost při vytápění bytů a rodinných domů.
Fáze požáru
1. fáze je určena časem od vzniku požáru rozhoření prvních hořlavých předmětů. V praxi se uvažuje čas 10 minut. Tato fáze je charakterizována nízkými teplotami a malou výměnou plynů. Tuto fázi rovněž označujeme jako fázi rozhořívání.
2. fáze je charakterizována prudkým nárůstem teploty a plochy požáru, zejména v souvislosti s celkovým vzplanutím
3. fáze je období, kdy požár je stabilizován, probíhá intenzivní hoření a požárem jsou zachváceny všechny hořlavé předměty v prostoru.
4. fáze je charakterizována nedostatkem hořlavého materiálu a postupným snižováním intenzity hoření.

Co dělat při požáru
Pokud vypukl požár v objektu, kde se nacházíte, zachovejte klid.
Co nejrychleji volejte tísňovou linku 150 nebo 112 a ohlašte požár.
Varujte ostatní třeba voláním „hoří“.
Prověřte zda se v ohroženém prostředí nenacházejí další osoby, pokud ano, snažte se je zachránit. V případě, že se vám to nepodaří, zapamatujte si jejich polohu (popřípadě ji označte) a neprodleně po příjezdu hasičů jim tuto nahlašte, jde o velmi cennou informaci.
Pokuste se požár uhasit dostupnými prostředky a proveďte opatření k zamezení šíření požáru a vypněte plyn, elektřinu, zavřete dveře, odneste hořlavé látky, neodvětrávejte prostory v nichž hoří - přístup vzduchu by mohl ještě zvýšit intenzitu hoření.
Opusťte budovu v souladu s její evakuačním řádem. Chraňte si tělo, nejlépe namočením oděvu, dýchací cesty namočeným ručníkem, vezměte si nejnutnější osobní věci (doklady, peníze, léky apod.)
Poslouchejte pokyny hasičů a poskytněte jim případně pomoc, kterou si vyžádají.
Požáry v ČR
Tři lidské životy si vyžádal otřesný výbuch, ke kterému došlo v noci na pátek 3. června v ubytovně v Otrokovicích na Zlínsku. Zemřeli při něm tři muži, kteří byli společně na jednom pokoji. Desítky hasičů ze čtrnácti profesionálních a dobrovolných jednotek v noci na neděli bojovaly s požárem v Hrušovanech u Brna. 22.5. 2011 ve 2: 10 hodin.
Ve čtvrtek 27.5. 2011 vyjížděli hasiči k požáru nákladního automobilu značky Tatra, který hořel nedaleko obce Drahotěšice.
Požáry ve světě       
Roku 1994 v Sydney hořelo plameny hořely do třicetimetrové výšky. Rychlostí větru se přihnaly k Sydney a obklíčily město.Oheň hrozil plochu pětkrát větší než Švýcarsko. Dvacet pět tisíc lidí opustit své domovy.Teprve po čtrnácti dnech požár porazili a zůstali čtyři mrtví, 400 zraněných a 300 zničených domů. A v roce 1997hrozil oheň Sydney znovu.
Roku 1997 hořely lesy na indonéském ostrově Kalimantan, táhla se těžká oblaka kouře až do Thajska a Austrálie.40 000 lidí postihly nemoci dýchacích cest.
V roce 1988 v Yellowstonském národním parku v americkém státě Wyoming blesky způsobily mnoho lesních požárů, které se rychle rozšířily.

Odkazy na videa:

Zdroje:

Co jak proč -přírodní katastrofy-fraus
Encyklopedie svět poznání
Encyklopedie 1001 otázek a odpovědí na vše kolem nás


Vypracovala: Alena Kučerová
Blesk je silný přírodní elektrostatický výboj produkovaný během bouřky. Bleskový elektrický výboj je provázen emisí (vydáním) světla. Elektřina procházející kanály výboje rychle zahřívá okolní vzduch, který díky expanzi (rozšiřování) produkuje charakteristický zvuk hromu.

Pozorování
Jiskrový výboj při bouřce. Často bizarní světelné stopy rozdílného rozsahu. Blesky tvoří jednoduché čáry, ale též se rozvětvují, částečně směrem vzhůru, částečně směrem dolů. Jsou blesky, které se jeví jen jako prosvětlené plochy oblaků. Růžencový blesk připomíná po několik desetin vteřiny obraz zářící šňůry perel. Vzácné jsou kulové blesky, které na zemském povrchu pozorujeme jako ohnivé koule. Po silných výbojích se často objeví obzvlášť silné srážky.

Fyzika
Každý blesk je elektrický výboj, který nutně vzniká v silném elektrickém poli tvořícím se v bouřkovém mraku. Potenciálový rozdíl se může vytvořit v oblaku; mezi oblaky; mezi oblakem a zemským povrchem; mezi oblakem a vyššími vrstvami atmosféry. Blesku obyčejně slabší výboj, který se může skládat z většího počtu dílčích výbojů. Energie blesku se odhaduje v průměru na 100 kilowatthodin. Vyrovnání proběhne ve velmi krátké době (v průměru 1/50 vteřiny).

Počasí
Blesk se vyskytuje jak při bouřkách z tepla, tak při frontálních bouřkách. Při velmi vzdálené bouřce již neslyšíme hrom a blesky pozorujeme u obzoru jako blýskavice („blýskání na časy“). Zkušenost, že po blesku déšť, nebo dokonce padání krup velmi zesílí, má původ ve fyzice. Při velkém vedru může dojít k „suchým bouřkám“: déšť propadávající teplejším vzduchem se vypaří a nedosáhne povrchu.

Kulový blesk
Většina lidí se bojí neznámého, tedy jevů, o kterých toho zatím moc nevíme. Málokdo z nás se třeba bojí obyčejného čárového blesku a všichni víme, jak se chovat během bouřky. Ale co takové setkání s kulovým bleskem? Hlavním důvodem, proč se kulového blesku bojíme, je jeho nevyzpytatelnost. Může se objevit naprosto kdykoli a kdekoli a vůbec nezáleží na tom, zda je hezky či před bouřkou. S kulovými blesky se totiž původně dávalo do spojitosti právě bouřkové počasí a předpokládalo se, že jsou nejspíš doprovodným jevem čárových blesků. Soudilo se také, že je přitahují místa vysokého napětí s magnetickým polem, tedy elektrické vedení. Byly ale zaznamenány případy, kdy se kulový blesk objevil zčistajasna uprostřed „ničeho“, třeba na poli.
Nedávno byl zaznamenán případ, kdy kulový blesk zasáhl na Karlovarsku rodinný dům a způsobil škodu za 30 000 korun. Nebo např. v roce 2009 zasáhl kulový blesk záchrannou stanici handicapovaných živočichů na Bublavě v okrese Sokolov.
Ruský akademik P. L. Kapica se domníval, že na vzniku kulového blesku se podílejí krátkovlnné elektromagnetické vibrace mezi bouřkovým oblakem a zemským povrchem. Jenže Kapicovi se nepodařilo objasnit povahu těchto vibrací. Nejvíce přijímanou teorií o podstatě kulového blesku je v současnosti jeho plazmatický původ.
Kam blesk udeří?
Zde hraje úlohu vodivost zemského povrchu. Vlhká půda je víc ohrožena než suchá. Ohroženy jsou stromy a vysoké budovy. V kovové konstrukci automobilu jsme poměrně v bezpečí. To platí rovněž pro železné lodě. Sportovní čluny ze dřeva se jistí pomocí svodů, které jdou z lanoví až na hladinu.
Blesky však nelze přesně předpovědět a čím dál častěji zapříčiňují vysoké počty v lidských obětech:
Např. 8. června 2011 byli v Americe dva kadeti leteckých sil převezeni sanitkou do nemocnice, a dalších 75 autobusem, po úderu blesku v táboře Shelby v blízkosti Hattiesburg. (Mississippi, Spojené státy americké)
Zajímavost: Američan Don Frick již dvakrát přežil úder blesku!! Je sám téměř přírodním úkazem.

Jak se chovat během bouřky

Co dělat když nás venku zastihne bouřka?
V létě často podnikáme výlety a může se stát, že nás přitom překvapí bouřka. Ve městě se před bleskem můžeme schovat v budově, ale co v přírodě? I když k přímému zásahu člověka bleskem dochází jen zřídka, končívají podobné případy mnohdy tragicky, a proto je dobré chovat se za bouřky rozumně:
×           Během bouřky nevycházejte zbytečně ven a raději si neplánujte výlety, pokud předpověď hlásí výskyt bouřek.
×            Pokud se v době bouřky nacházíte venku, schovejte se. Bezpečný úkryt před bleskem poskytují budovy, zejména velké objekty s ocelovou nebo železobetonovou konstrukcí, obecně pak veškeré stavby chráněné hromosvodem. V přírodě se můžete bezpečně schovat v hustém lese a háji, nižším porostu nebo úzkém údolí.
×           Naopak se rozhodně neschovávejte pod osamělými stromy, na okraji lesa, pod převisy nízkých skal, či v menších staveních bez hromosvodu (např.staré hájence). Velké bezpečí neskýtají ani velká stavení s porušenou statikou (např. zpustlé polorozpadlé objekty), kde v případě úderu blesku hrozí další narušení zdiva a zřícení.
×           Největší nebezpečí zásahu bleskem hrozí při pobytu v otevřeném terénu a na vyvýšených místech.
×           Během bouřky nezůstávejte na kopcích a holých pláních. Překvapí-li vás bouřka na rozlehlé holé pláni, rozhodně nepokračujte dál v chůzi a nezůstávejte ve skupině. Nejbezpečnějším řešením je  přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe – na zem si rozhodně nelehejte!
×           Jelikož je blesk jak známo silný elektrický výboj atmosférického původu, velké nebezpečí hrozí při koupání.
×           Za bouřky venku pokud možno nepřenášejte kovové předměty.
×           Při pobytu v přírodě během bouřky neutíkejte!
×           Bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti 3 km (tj. zhruba 9 s mezi hřměním a bleskem), ale v bezpečném úkrytu raději zůstaňte až do doby, než bude bouře alespoň 10 km vzdálená (tj. zhruba 30 s mezi hřměním a bleskem).
×           Když však přece jen dojde k nehodě, první pomoc při úrazech bleskem je stejná jako při ostatních úrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách. Podle stavu zraněného bývá často nezbytné použít umělé dýchání, srdeční masáž, protišoková opatření apod.

Zdroje
Malá encyklopedie počasí
Autor: Günter D. Roth
Z německého originálu – Knižní klub v Praze roku 2000.

Vypracovala: Denisa Karásková




Záplavy, povodeň

Záplava je zvýšení hladiny vody, která se následně rozlije po zemském povrchu. Sezónní zvyšování vnitrozemských vod, vzedmutí vod během bouřek nebo přetečení odvodňovacích či kanalizačních systémů ve městech způsobené hustým deštěm může vést k povodním a záplavám, jestliže půda, vegetace, atmosféra nebo člověkem vyrobená zařízení nemohou pojmout přebytek vody. Záplavy dělíme na přívalové (po krátkých dešťových přívalech), jednoduché (krátké vydatné deště), složité (mohou trvat několik dní i týdnů) a sezónní (jsou spojeny s pravidelnými změnami meteorologických podmínek, táním sněhu, ucpáním řečiště ledovými krami…).

Důsledky:
Zborcení narušených budov, ztráta majetku i životů sesuvy půdy, epidemie. Zaplavené území, prudký proud vody v tocích, vystoupení vodních toků nad úroveň břehů.

Prevence a řešení:
Mezi dlouhodobé akce spadá výstavba budov nebo jiných objektů s ohledem na možnost vzniku záplav, využití půdy, zalesňování svahů, tvorba retenčních (=schopnost zadržovat vodu) kanálů a nádrží. Upravit řeku a její okolí tak, aby hrozba vzniku záplav byla co nejmenší. Důležitou ochranou je stavba hrází.

Co určitě nedělat:
Nekonzumovat vodu a jídlo ze zaplavených oblastí-možnost-hrozba epidemie. Nechodit do níže položených míst, která může zaplavit voda, neprojíždět již zaplavená místa na kole ani automobilem. Pokud neklesne hladina podzemní vody, je odčerpávání zatopených prostor nejen zbytečné, ale může i vážně budovu.

Příklad povodně - Údolí v Malých Karpatech zničila blesková povodeň (8. 6. 2011)
Několik vesnic v Malých Karpatech na jihozápadě Slovenska zalila po mohutné bouřce blesková povodeň. Nejsou hlášeni mrtví ani zranění, ale jsou velké škody na majetku. V noci oblast navštívili politici včetně premiérky Ivety Radičové. Nejhůř postižená je obec Píla, kde se malý potok zvedl až do výše 6,5 metru (obyčejně má jen 20-30 cm). Přívalová vlna brala vše, co jí stálo v cestě.

Z čeho jsem čerpala:

Vypracovala: Věra Pučálková

Vítr a vichřice

Vítr je horizontální proudění vzduchu v atmosféře a nejčastěji je vyvolán rozdíly tlaku a rotací Země. Popisuje se jeho směr, rychlost a ochlazovací účinek. Pomocí anemometru se měří jeho rychlost, která se udává 1m/sec. Směrem větru se rozumí směr, odkud vítr vane. Udává se v úhlových stupních (např. 900 = východní vítr, 1800 = jižní vítr, 2700 = západní vítr, 3600 = severní vítr, 00 = bezvětří). Směr větru se určuje pomocí větrných směrovek, které jsou ve výšce 10m nad zemským povrchem, pověšeny na stožárech. V této výšce nejsou žádné terénní překážky a je zde rušivý vliv. Vítr je pomocníkem člověka a zároveň ničícím živlem. Vznik vichřice je vázán na velké horizontální gradienty v přízemním tlakovém poli. Vichřice je jedna z největších páchajících škod ve střední Evropě! Vítr a vichřice působí erozi a zvětrávání hornin. Vítr se využívá už ve středověku, kdy pomocí něj se roztáčelo mlýnské kolo. V dnešní době je využíván k větrným elektrárnám. Před vichřicí se nedá moc bránit, jediná naděje je evakuace z místa působení, anebo vyrobit podzemní bunkr. Vichřice má neblahý dopad na lidských životech, ničících účincích na budovy a okolní věci. Největší škody napáchá vichřice na stromech (např. Boubín padlý král smrku v ČR). Malý vítr je neškodný. Za poslední roky se v České republice vyskytla vichřice pod názvem Emma, která způsobila nemalé škody, ale také Kyril, který je ale menší než Emma! Další ničívá vichřice byla Barry u mexického poloostrova. Však největší vichřicí byla nad Biskajským zálivem, která dosahoval až 200km/hod.

 Beaufortův stupeň

Označení
Bezvětří
Rozpoznávací znaky

Rychlost větru  (v m.s-1)
Tlak větru (v kg.m-2)

Rozpětí
Průměr
0
Bezvětří
Kouř stoupá svisle vzhůru
0.0-0.2
0
0
1
Vánek
Směr větu je poznatelný podle pohybu kouře, vítr však neúčinkuje na větrnou korouhev
0.3-1.5
1
0-0.1
2
Slabý vítr
Vítr je cítit ve tváři, listy stromu šustí, obyčejná korouhev se začíná pohybovat
1.6-3.3
2
0.2-0.6
3
Mírný vítr
Listy stromu a větvičky v trvalém pohybu, vítr napíná praporky
3.4-5.4
4
0.7-1.8
4
Dosti čerství vítr
Vítr zdvihá prach a kousky papíru, pohybuje slabšími větry
5.5-7.9
7
1.9-3.9
5
Čerství vítr
Listnaté keře se začínají hýbat, na stojatých vodák se tvoří menší vlny se spěnými hřebeny
8.0-10.7
9
4.0-7.2
6
Silný vítr
Vítr pohybuje silnějšími větvemi, telegrafní dráty sviští, používáním deštníku se stává nesnadným
10.8-13.8
12
7.3-11.9
7
Prudký vítr
Vítr pohybuje celými stromy, chůze proti větru je obtížná
13.9-17.1
16
12.0-18.3
8
Bouřlivý vítr
Vítr ulamuje větve, chůze proti větru je nemožná
17.2-20.7
19
18.4-26.8
9
Vichřice
Vítr způsobuje menší škody na stavbách (strhává komíny, tašky a břidlice ze střech)
20..8-24.4
23
26.9-37.3
10
Silná vichřice
Vyskytuje zřídka na pevnině, vyvrací stromy, přináší škody přidlištím
24.5-28.4
27
37.4-50.5
11
Orkán
Ničivé účinky
32.7 a více
33
66.6 a více

Čerpáno z (odkazy): http://en.wikipedia.org/wiki/Wind 
                                     http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/vitr.php
                                     http://dumfinanci.cz/zajimavosti/vichrice-emma-zanechala-spoust
                            http://cs.wikipedia.org/wiki/Leden_2009

Vypracoval: Matouš Burýšek