pondělí 12. listopadu 2012

Vznik pohoří a ostrovů



Vznik pohoří

Původ všech pohoří spočívá v pohybu litosférických desek. Síly, které s těmito deskami hýbou z nitra Země a my jim říkáme vnitřní geologické síly (cizím slovem endogenní).
Hory a pohoří vznikají při srážce dvou (či více) litosférických desek.
  •  Při nasunutí jedné vrstvy na druhou vznikají příkrovy zemských desek – tvoří nejvyšší pohoří světa, většinou na okrajích kontinentů. Při nasunutí je spodní deska zatlačována do zemského pláště a naopak horní deska vysoko vyzdvihována. Takovýmto způsobem mohou být do velkých výšek vyzdviženy i oblasti dříve ležící na dně oceánu. U příkrovů se můžeme setkat také s názvem pásemné pohoří.
  • Při působení tlaku na horniny mohou horniny měknout. Pokud je hornina pružná, dochází ke vzniku vrás a následně vrásového pohoří. Tento proces se nazývá vrásnění. Podrobnější popis např. zde.
  •  Je-li hornina naopak tvrdá a křehká dochází za působení tlaku ke vzniku zlomu a následnému sesuvu či vyzdvižení celých bloků hor či pohoří. Tímto zlomovým posunem vznikají pohoří zlomová.
  • Reliéf dotváří také další dvě vnitřní geologické síly:
o   Sopečná činnost – vznik sopečných pohoří v místech, kde magma vystupuje na povrch.
o Zemětřesení – způsobuje náhlé sesuvy hornin, či pokles části povrchu – např. vznik propastí.

Na vyzdvižené hory působí vnější geologické síly (exogenní), které způsobují narušení horniny a její postupné odlamování. Tento proces nazýváme zvětrávání (eroze). Zvětráváním může dojít i k úplnému zarovnání hory do roviny. Zvětrávání má také za následek vznik bizardních tvarů přírody (skalní hřiby, brány, sloupy, jeskyně).
Mezi vnější geologické síly řadíme: mráz, sluneční záření (teplo), vodu, vítr, rostliny a živočichy a v poslední době i působení člověka.


Vznik ostrovů

Ostrovy pokrývají velmi nerovnoměrně všechny oceány. Můžeme nalézt jak ostrovy velmi malé (sotva bychom si na ně stouply), tak i ostrovy několikanásobně větší než ČR.
Ostrovy dělíme do několika skupin podle jejich vzniku:
  •  Pevninské ostrovy – vznikly oddělením části pevniny od blízkého světadílu. Část zemské kůry přitom poklesla níže a byla zalita vodou (vytvořil se průliv, či moře). Jsou tvořeny pevninskou zemskou kůrou.  Příkladem mohou být Britské ostrovy.
  • Sopečné ostrovy – vznikají na místě vulkanické činnosti, kdy vrchol sopky vystupuje nad hladinu oceánu. Jsou součástí oceánské kůry a jsou tvořeny horninami magmatu, které jsou velmi náchylné na zvětrávání. Příkladem sopečných ostrovů je Havajské souostroví.
  • Korálové ostrovy – vznikají v teplých mořích, kde se vyskytují kolonie korálů. Jejich vápenaté kostry se spojují v pevný korálový útes, ze kterého jen velmi malá část vystupuje nad pevninu. Jak ostrov postupně zaniká, zůstávají kolem něj výběžky korálového útesu, které vytváří tzv. atol nízký a plochý prstenec korálového útesu, obklopující jezero vody uprostřed. Příkladem korálových ostrovů jsou Společenské ostrovy (ostrov Tahiti). Vznik atolu ukazuje animace.
 
 Obr. 1. Vznik atolu. Zdroj: Wikipedia Commons. Dostupné online z:

Život na ostrovech má svůj specifický rytmus a je bezprostředně svázán s mořem. V současné době se na většině menších ostrovů daří turistickému ruchu.

čtvrtek 11. října 2012

Pracovní list on-line - Ikt 9. třída - Hardware a periferie

Na této adrese vyplňte pracovní list. Pracovat budete samostatně. Snažte se neopisovat od sousedů, ať se něco nového dozvíte. Používat můžete a dokonce i musíte internet. Ne však chat, kecálky či sociální sítě. Díky a pamtujte: "Velký bratr vás vidí." :-)

pátek 15. června 2012

Závěrečný test a dotazník pro deváťáky

Hola přátelé,

závěrečný test a dotazník otvírejte prostřednictvím tohoto odkazu.

Mnoho zdaru a od 11. do závěrečné otázky pište, prosím podle vašeho nejlepšího vědomí a svědomí, ať je mi to ku porospěchu.

Závěrečný test z informatiky

Milí sedmáci,

při testu můžete spolupracovat ve dvojici - nesmíte však mluvit, tzn. správnou odpověď si ukazujte. Můžete využít vašich zápisků, programů v počítači, ne však internet.

Test otvírejte prostřednictvím tohoto odkazu.

Ať se daří.

Evropa - test: Hospodářství, služby, obyvatelstvo

Milí sedmáci,

test z evropského hospodářství, služeb a obyvatelstva otvírejte prostřednictvím tohoto odkazu. Test vyplňujte dle libosti buďto postupně či na přeskáčku. U otázek 1 - 10 může být více správných odpovědí.

S chutí do toho a ať se daří.

KM

čtvrtek 14. června 2012

Služby Evropy


 Pojem terciér - služby

·        Terciér je jedním z odvětví hospodářství.
·        Navazuje na primér (zemědělství) a sekundér (průmysl).
·        Terciér je nevýrobním sektorem – slouží.
·        Ve vyspělých zemích v něm pracuje nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel.
·        Také se v něm „protáčí“ nejvíce financí.
·         
Dělení terciéru
·        Do terciéru spadá celá řada odvětví:
o   Doprava, Školství, Zdravotnictví, Bankovnictví, Státní správa (úřady, vláda, soudy), Obchod, Časté služby pro veřejnost – kadeřník, masáže aj., Cestovní ruch,
o   Kvartérní odvětví - Marketing, věda a výzkum.

Služby v Evropě
·        V řadě evropských zemích zabírají služby největší podíl na národním hospodářství (většinou kolem 70%).
·        Obecně má Evropa služby na vysoké úrovni.
·        Směrem na východ jejich úroveň klesá.
·        Velký prim hraje obchod a bankovnictví
o   Obchodní řetězce AHOLD, TESCO, Makro aj.
o   Bankovní domy – Société Genéral, Erste Bank, KBC

Doprava v Evropě

·        Fungující dopravu můžeme přirovnat k fungující oběhové soustavě člověka.
·        Doprava zajišťuje propojení jednotlivých odvětví, pohyb zboží i osob.
·        Je velmi dynamickým oborem a zaznamenává obrovský rozvoj.
·        Největší objem dopravy i dopravní síť mají vyspělé země Evropy, především v oblasti „Modrého Banánu“.

Silniční doprava
o   Zabezpečuje polovinu veškeré přepravy.
o   Vyznačuje se velkou přizpůsobivostí vůči reliéfu.
o   Doprava spíše na kratší vzdálenosti.
o   Pro Evropu je velmi důležitý systém dálnic, vzájemně propojených mezi jednotlivými státy.

Železniční doprava
o   Slouží k přepravě zboží i osob na větší vzdálenosti.
o   Současný trend (pozorovatelný i v ČR) je:
o   Rušení neekonomických tratí, modernizace páteřních tratí, zrychlování a rostoucí elektrifikace.
o   Pokles objemu přepravy – velká část přechází na silniční dopravu.
o   Pro železniční dopravu je důležitá stavba Evropských koridorů (vzájemně propojené tratě pro rychlovlaky).

 Letecká doprava
o   Současnou hospodářskou krizí nejvíce postižené odvětví dopravy.
o   Po teroristických útocích značné zpřísnění pravidel.
o   I tak je to dynamicky se rozvíjející obor.
o   Vyniká především přepravou na delší vzdálenosti.
o   Relativně bezpečná. Moderní. Závislá na chodu počasí (sopečný prach v r. 2010)

Námořní doprava
o   Slouží především k přepravě velkého množství zboží na velkou vzdálenost.
o   Využívá velkých evropských přístavů.
o   Část dopravy se děje také po říční síti.
o   Největšími přístavy jsou: Rotterdam, Antverpy, Hamburk.
o   V Hamburku kotví také lodě České republiky.

V oblasti dopravy nesmíme zapomenout na nejrychleji rostoucí odvětví – dopravu dat, telekomunikaci a internet.

Evropa jako centrum obchodu

o   Evropa je jedním ze tří center mezinárodního obchodu (spolu s USA a Japonskem).
o   V Londýně sídlí jedna ze tří nejvýznamněších burz na světě.
o   Většina zemí je silnými exportéry (vývozci) zboží, výrobků, surovin i služeb z různých odvětví.
o   Mezi největší exportéry patří Německo, Francie, Velká Británie a Itálie.
o   Evropa importuje především paliva, některé suroviny a zemědělské plodiny.

Cestovní ruch v Evropě

o   Evropské země se řadí mezi nejnavštěvovanější na celém světě.
o   Cestovní ruch je velmi dynamickým odvětvím s velkým tokem financí.
o   Služby z oblasti cestovního ruchu jsou na vysoké úrovni.
o   K nejnavštěvovanějším místům patří historická centra měst, Alpy a především Středomoří.


DÚ:
1)      Vypiš alespoň tři evropské letecké společnosti.
2)      Vyhledej a vypiš názvy evropských rychlovlaků.
3)      Vysvětli pojem silniční obchvat.
4)      Vypiš alespoň pět turistických cílů v Evropě (po jednom z historie, Alp a Středomoří).

Obyvatelstvo Evropy


  •  Evropa je nejhustěji zalidněným světadílem. Zároveň je silně urbanizovaná (lidé žijí ve městech). Nejvíce obyvatel žije při pobřeží, v okolí velkých řek a v nížinách.
  • Celkový počet obyvatel Evropy se pohybuje kolem 720 mil. obyvatel, z toho 490 mil. obyvatel žije v Evropské unii.
  • Za poslední dvě století se počet obyvatel Evropy ztrojnásobil. V současné době je počet neměnný či nepatrně kolísá v důsledku mezikontinentálního stěhování.
  • V závislosti na rozdílných přírodních, ekonomických a urbanistických podmínkách můžeme pozorovat odlišnou hustotu zalidnění obyvatelstva.
    • Nejhustěji zalidněné oblasti nalezneme v průmyslových regionech, podél řek, pobřeží, ve městech a jejich okolí
    • Porúří a Porýní, Benelux, Centrální Británie (Midlands), Moskva, Paříž a okolí, Pádská nížina i Praha
    • V nejhustěji zalidněných oblastech (viz výše) přesahuje hodnota 300 osob/km2
    •  Nejméně osídleny jsou pak nepřístupné horské oblasti, oblasti „drsné“ přírody na severu kontinentu či oblasti dopravně špatně dostupné.
  • Do budoucna se předpokládá postupné snižování počtu obyvatelstva ve vyspělých státech Evropy.
  • Řada obyvatel žije převážně ve městech (vysoká urbanizace). Výjimkou jsou pouze tradiční vesnické regiony Portugalska, Rumunska, Albánie či Bosny.
Státy podle počtu obyvatel:
  • Rusko (140 mil. včetně asijské části, evropské Rusko cca 110 mil. ob.) 
  •  Německo (82 mil.)
  •  Velká Británie (65 mil.)
  •  Francie (62 mil.)
  •  Itálie (60 mil.)
  •  Španělsko (46 mil.)
  • Ukrajina (45 mil.)
  •  Polsko (38 mil.)
  • .
  • .
  • .
  •  Andora (83 tis.)
  •  Lichtenštejnsko (35 tis.)
  •  Monako (32 tis.)
  •  San Marino (30 tis.)
  •  Vatikán (850 obyvatel)


Otázka: Co ovlivňuje vysokou hustotu zalidnění v Evropě?