středa 30. května 2012

Hospodářství Evropy

  • Po druhé světové válce byla Evropa rozdělena na dvě sféry vlivu – vliv USA a SSSR.
  • Státy západní Evropy (vliv USA) směřovaly k rychlé obnově ekonomiky a k tržnímu hospodářství – zvyšovala se produkce, zaváděly se nové technologie, rostl obchod a služby.
  • Státy východní Evropy (pod vlivem SSSR) zavedly centrálně řízenou ekonomiku. Začaly se zaměřovat na těžký průmysl a zbrojařství. K obchodu docházelo převážně v rámci RVHP. Státy ztrácely konkurenceschopnost. V 90. letech po pádu komunismu dochází k obratu k tržní ekonomice a postupnému růstu ekonomik.

Zemědělství
  •  Zemědělství většiny zemí Evropy je na vysoké úrovni. Vyznačuje se vysokou intenzitou, mechanizací a chemizací.
  • Jako celek vyniká v pěstování obilovin, brambor, cukrovky a vinné révy. Vyspělá je živočišná výroba a dřevozpracující průmysl.
  • Evropské zemědělství můžeme dělit do několika typů:
    •  Středomořský (jih Evropy), Mlékárenský (Severní Evropa a Británie), Alpský, Smíšený (Střední Evropa, část Itálie, Francie), Rostlinný (východní Evropa), Pastevecký (Sever Skandinávie).

Průmysl
  •  1/3 veškeré průmyslové výroby světa pochází z Evropy. Rozvinuta jsou všechna průmyslová odvětví. Dynamicky se rozvíjí energetika, moderní technologie a chemie.
  • Evropa je také značným producentem i konzumentem energie.
    •  Více jak 60% energie vyrábí tepelné elektrárny, jaderné 28%, vodní 10%.
  • Hutnictví Evropy pokrývá 1/3 světové produkce. V produkci vyčnívá Německo, Itálie, Ukrajina a Rusko.
  • Ve strojírenství má významné postavení automobilismus (Peugeot, Citroen, Seat, BMW, SAAB, Volvo, Volkswagen, Škoda, Renault, Man, Iveco…). Dále elektronický a elektrotechnický sektor (Itálie, Francie – Thomson, Nizozemí – Philips, Finsko – Nokia). Většina podniků se nachází v rozvojových osách. Významným podnikem je francouzský Airbus - letecký průmysl. 
  •  V chemickém průmyslu je důležitá výroba plastů, vláken, kaučuku a zpracování ropy. Velmocí je Německo.
  •  Spotřební průmysl (textilní, obuvnický aj.) se orientuje na výrobky vysoké kvality vzhledem k zaplavenosti trhu levným dovozem z Asie.
  • Vyspělým je také potravinářský průmysl – na světové produkci se podílí 50%.
  • K základním faktorům pro umístění průmyslového závodu patří:
    • Suroviny, přístavy a dopravní obslužnost, blízkost metropole či velkých měst, blízkost technopolis – vědecké centrum, podniky vysoké úrovně na místě malé rozlohy.

čtvrtek 17. května 2012

Doprava v dnešním světě

Zajišťuje vztahy mezi různými složkami společnosti a různými územími.
Doprava zprostředkovává kontakty a plní různé funkce.
Úroveň dopravy, její hlavní druhy a funkce ukazuje tab. 1.

Tab.1. Úroveň, druh a funkce dopravy

Regionální úroveň
Hlavní druhy dopravy
Funkce dopravy
Globální
Letecká (osobní, nákladní)
·         Obchodní a rekreační cesty
·         Pošta, zboží, kusové zásilky
Námořní (nákladní)
·         Přeprava hromadných surovin
Kontinentální
Osobní letecká
·         Obchodní a rekreační cesty
Nákladní a osobní automobilová
·         Kusové zásilky, obchodní a rekreační cesty
Nákladní a osobní železniční
·         Kusové zásilky, přeprava surovin, obchodní a rekreační cesty
Vnitrozemská plavba a kombinovaná doprava
·         Kusové zásilky v kontejnerech a hromadné suroviny
Národní
Silniční – soukromá, autobusová
železniční
·         Obchodní a rekreační cesty, dojížďka za prací, do škol, úřady, kulturou…
·         Přeprava kusových zásilek
Mikroregionální
Regionální silniční dopravci, soukromá doprava, pěší a cyklisté
·         Denní dojížďka za prací a do škol, dojížďka za službami
·         Zásobování maloobchodu, rozvoz zásilek…

Mezi jednotlivými obory i firmami v dopravě existuje silná konkurence, která se výrazně promítá v její ceně. Cenu dopravy stanovují pevné náklady (výstavba cesty, pořízení dopravního prostředku aj.) a tzv. provozní náklady (spotřeba, mzdy…).

Světová letecká doprava
Letecké doprava a její objem je neustále na vzestupu. Největší letiště se nachází v nejvýznamnějších ekonomických centrech jednotlivých regionů, či na spojnici důležitých tras.
Podle počtu odbavených osob jsou nejvytíženějšími letišti tyto: Atlanta, Chicago, London, Tokio, Los Angeles (např New York je „až“ 15). Nejvytíženější letiště odbaví přes 80 mil. pasažérů za rok (Praha kol 10 mil).
Velká konkurence a nárůst nízkonákladových leteckých společností má za následek snižování ceny letenky a tím i zvýšení počtu cestujících.
Největší výrobci letadel jsou Francouzský (Evropský) Airbus a Americký (USA) Boeing.

Otázka: Zjisti si minimálně pět významných leteckých společností kromě ČSA. Jak probíhá cesta letadlem od příjezdu na letiště po odjezd z druhého.

Světová námořní doprava
Stejně jako ostatní formy dopravy i zde je patrný nárůst obejmu přepravy především u nákladu.
Současné lodě běžně přesahují délku 300 m, čemuž se museli přizpůsobit přístavy postupnou přestavbou a přesunem z městských zátok, zálivů či ústí na otevřená moře. Opuštěné městké přístavy prochází revitalizací a stávají se z nich moderní přístavy s řadou doprovodných funkcí (nákupní centra, moderní byty…)
Ve struktuře převážených nákladů dominuje ropa a zemní plyn, dále rudy a kontejnerová přeprava.
Největší námořní přístavy se nachází v místech nakládky a vykládky strategických surovin. Podle počtu přeložených tun nákladu je pořadí prvních pěti přístavů takovéto: Rotterdam, Singapore, Shanghai, Honhkong, Nagoya.
S rostoucí velikostí, počtem a stárnutím tankerů (slouží k převozu ropy) stoupá i pravděpodobnost ekologických havárií.

Letecká i námořní doprava se největší vahou podílí na tzv. dopravě transkontinentální.

Otázka: Zopakuj si co je to záliv, průliv, průplav a ústí. Jaké typy ústí znáš?

Kontinentální a vnitrostátní přeprava – železnice a silnice
Kontinentální, někdy též pozemní doprava se potýká s řadou problémů. Především jsou to přirozené bariéry – údolí, vodní toky a hory. Tyto je nutné překonávat složitými dopravními stavbami (mosty, tunely, serpentiny…). I přes tyto obtíže je železniční a hlavně silniční síť nejhustší dopravní sítí (nepočítáme stezky pro pěší).
V jednotlivých kontinentech se prosazují páteřní trasy (sever-jih, východ-západ). V EU funguje transevropská síť (TEN) silnic a železnic, které jsou přednostně modernizovány. Sem patří vysokorychlostní železniční tratě (TGV, AVE, ICE) a koridory. Páteří silnic jsou dálnice.
Velkým problémem je přetíženost těchto tras. Jednotlivé státy se snaží přepravu na nich regulovat zavedením mýtného či jiným zpoplatněním.

Každodenní dopravu můžeme rozdělit na individuální a hromadnou. Hromadná je zajišťována dopravními podniky. Některé z nich jsou sdružené do tzv. integrovaných dopravních systémů.

Další formy dopravy
Potrubní, doprava informací (velký rozvoj díky rozvoji internetu), pěší, cyklo….

Doprava a ekologie
Každá z dopravních technologií je pro přírodu zátěží. Největší trvalou hrozbou je doprava silniční, následována leteckou a železniční dopravou, na chvostu je doprava námořní (pokud nedojde k další havárii tankeru). Nejekologičtější je proto chodit pěšky.

Otázka: K čemu slouží dálniční obchvat? Co je to kombinovaná doprava?