pondělí 12. listopadu 2012

Vznik pohoří a ostrovů



Vznik pohoří

Původ všech pohoří spočívá v pohybu litosférických desek. Síly, které s těmito deskami hýbou z nitra Země a my jim říkáme vnitřní geologické síly (cizím slovem endogenní).
Hory a pohoří vznikají při srážce dvou (či více) litosférických desek.
  •  Při nasunutí jedné vrstvy na druhou vznikají příkrovy zemských desek – tvoří nejvyšší pohoří světa, většinou na okrajích kontinentů. Při nasunutí je spodní deska zatlačována do zemského pláště a naopak horní deska vysoko vyzdvihována. Takovýmto způsobem mohou být do velkých výšek vyzdviženy i oblasti dříve ležící na dně oceánu. U příkrovů se můžeme setkat také s názvem pásemné pohoří.
  • Při působení tlaku na horniny mohou horniny měknout. Pokud je hornina pružná, dochází ke vzniku vrás a následně vrásového pohoří. Tento proces se nazývá vrásnění. Podrobnější popis např. zde.
  •  Je-li hornina naopak tvrdá a křehká dochází za působení tlaku ke vzniku zlomu a následnému sesuvu či vyzdvižení celých bloků hor či pohoří. Tímto zlomovým posunem vznikají pohoří zlomová.
  • Reliéf dotváří také další dvě vnitřní geologické síly:
o   Sopečná činnost – vznik sopečných pohoří v místech, kde magma vystupuje na povrch.
o Zemětřesení – způsobuje náhlé sesuvy hornin, či pokles části povrchu – např. vznik propastí.

Na vyzdvižené hory působí vnější geologické síly (exogenní), které způsobují narušení horniny a její postupné odlamování. Tento proces nazýváme zvětrávání (eroze). Zvětráváním může dojít i k úplnému zarovnání hory do roviny. Zvětrávání má také za následek vznik bizardních tvarů přírody (skalní hřiby, brány, sloupy, jeskyně).
Mezi vnější geologické síly řadíme: mráz, sluneční záření (teplo), vodu, vítr, rostliny a živočichy a v poslední době i působení člověka.


Vznik ostrovů

Ostrovy pokrývají velmi nerovnoměrně všechny oceány. Můžeme nalézt jak ostrovy velmi malé (sotva bychom si na ně stouply), tak i ostrovy několikanásobně větší než ČR.
Ostrovy dělíme do několika skupin podle jejich vzniku:
  •  Pevninské ostrovy – vznikly oddělením části pevniny od blízkého světadílu. Část zemské kůry přitom poklesla níže a byla zalita vodou (vytvořil se průliv, či moře). Jsou tvořeny pevninskou zemskou kůrou.  Příkladem mohou být Britské ostrovy.
  • Sopečné ostrovy – vznikají na místě vulkanické činnosti, kdy vrchol sopky vystupuje nad hladinu oceánu. Jsou součástí oceánské kůry a jsou tvořeny horninami magmatu, které jsou velmi náchylné na zvětrávání. Příkladem sopečných ostrovů je Havajské souostroví.
  • Korálové ostrovy – vznikají v teplých mořích, kde se vyskytují kolonie korálů. Jejich vápenaté kostry se spojují v pevný korálový útes, ze kterého jen velmi malá část vystupuje nad pevninu. Jak ostrov postupně zaniká, zůstávají kolem něj výběžky korálového útesu, které vytváří tzv. atol nízký a plochý prstenec korálového útesu, obklopující jezero vody uprostřed. Příkladem korálových ostrovů jsou Společenské ostrovy (ostrov Tahiti). Vznik atolu ukazuje animace.
 
 Obr. 1. Vznik atolu. Zdroj: Wikipedia Commons. Dostupné online z:

Život na ostrovech má svůj specifický rytmus a je bezprostředně svázán s mořem. V současné době se na většině menších ostrovů daří turistickému ruchu.