pondělí 21. října 2013

Vodstvo České republiky



Povodí a úmoří

  • Českou republikou prochází hlavní evropské rozvodí. Toto rozděluje stát na tři úmoří.
    • Severního, Baltského a Černého moře.
  • Největší plochu zabírá úmoří Severního moře (66,2%), do kterého se vlévá řeka Labe. K úmoří Černého moře patří oblast odvodňována řekou Moravou (24%) a k Baltskému moři odvádí vodu řeka Odra spolu s Lužickou Nisou (9,8% území státu).


Říční síť
  •  Vodnost našich řek je převážně závislá na množství spadlých srážek –  679 mm/rok.
  •  V ČR platí tzv. třetinové pravidlo.
  •  Nevýhodou našich vodních toků je také jejich proměnlivá velikost průtoků či vodních stavů způsobená:
    • Množstvím tajícího sněhu v jarních měsících.
    • Zmrzlou a tudíž méně vsakujíc půdou v témže období.
    • Vyššími teplotami v létě – výpar, vysychání toků.
    • Vyšší absorpcí vody rostlinami ve vegetačním období.
  •  Nejvyšší průtoky mají naše řeky v jarních měsících – vliv tajícího sněhu a silných dešťů.
  •  Nejnižší průtok je naopak zaznamenán u horských toků na konci zimy, u ostatních toků na konci léta.
  •  Naše říční síť je poměrně hustá (cca 770 m délky toku na 1 km2).
    •  Různými vlivy jak přírodními, tak především zásahem člověka, se řeky zkracují a mění nejen tvar ale i průběh svého koryta.
  •  Velikostí průtoků patří naše řeky ke středním až menším. Nejvodnatější je Labe (308 m3/s).
    •  Vltava má pro srovnání o polovinu menší průtok než Labe, což je zhruba jen jedna tisícina velikosti průtoku Amazonky.

Jezera
Poměrně chudé zastoupení. Původem je můžeme dělit na:
ledovcová (Černé, Čertovo, Prášilské, Laka, Plešné),
krasová, hrazená (Mladotické jez.), rašelinná, v opuštěných říčních ramenech.

Jezero Laka - nejmenší se šumavských ledovcových jezer (aut. Wikimol, Wikipedia Commons)
 
Rybníky
  • Budování rybníků má v ČR velkou tradici.
  • Zakládány byly již v době Karla IV., největší rozkvět výstavby byl v 15. a 16. století.
  • Z významných budovatelů je třeba znát Josefa Štěpánka Netolického.
  • Významným činem bylo budování kanálů k zásobení rybníků vodou.
Přehrady
Zakládány s úmyslem ochrany před povodněmi. V pozdější a zvláště dnešní době přebírají tyto významy: zásobárny pitné a užitkové vody, energetické zdroje, doprava, rekreace.

Vodní nádrž Nové mlýny - prostřední část. (aut. Huhuleník, Wikipedia Commons)


Podzemní voda
  • Velmi nerovnoměrné rozmístění. Velkou zásobárnou je okolí větších toků v nížinách a v oblastech propustných hornin (Česká tabule, Svitavská pahorkatina).
  • Podzemní vody s vyšším obsahem určitých látek, plynů, či s vyšší teplotou nazýváme minerální. Minerální vody s teplotou nad 50°C označujeme jako vřídla.
  • Asi nejznámějším typem podzemních vod jsou kyselky (minerální vody).