Rozběhly se otázky Chci za 1 ze zeměpisu

Takto lehce, pravda s trochou píle a chtění, přijít k jedničce ... BERTE TO!

Na stránkách ZEMMATU v záložce Chci za 1 je pro vás připravena první otázka.
Přečtěte si podmínky k získání jedničky a s odpovědí neotálejte, protože čas se krátí.

650 milionů let v 1 minutě a 20 sekundách

Především pro šesťáky a jako opakování i pro deváťáky předkládám video ukazující animaci pohybů zemských desek v průběhu 650 milionů let v historii Země.

Vnitřní stavba Země a Litosféra

Po čem to vlastně šlapeme – vnitřní stavba země

K lepší představě vnitřní stavby Země si můžeme představit rozříznuté vajíčko. Od povrchu vidíme tenkou skořápku, bílek a uprostřed žloutek. Podobně je tomu i se Zemí. Na povrchu nalezneme tenkou zemskou kůru, pod ní zemský plášť  a v centru naší planety zemské jádro.

Vnitřní stavba Země: Dostupné online z: Wikipedia Commons 

Zemská kůra

Je nejtenčím obalem Země. Pod oceány je její tloušťka kolem 6 km, pod pevninou mezi 30 – 40 km. Největší tloušťka je pod vysokými horami.

Zemská kůra je tvořena horninami, které známe z povrchu země (žula, čedič).

Zemský plášť

Skládá se ze dvou částí. Svrchní je stejně pevná jako zemská kůra a dohromady vytváří pevný obal země – litosféru. Pod litosférou nalezneme polotekutý plášť, vzniklý obrovským tlakem.

Litosféra je díky neustálým tlakům zemského nitra rozpraskaná na jednotlivé litosférické desky, které jsou v neustálém pohybu. Tyto leží právě na polotekutém zemském plášti.

Zemské jádro

Dělí se na dvě části. Svrchní (vnější) – polotekuté a vnitřní – pevné. Jádro je velice těžké a je téměř celé tvořeno z kovů (železo, kobalt, nikl).

To, že Země má ve svém nitru tekuté a polotekuté části, zjišťujeme při sopečné činnosti, kdy ze země vytéká magma v podobě lávových proudů. Dalším důkazem o neustálé aktivitě zemského nitra je neustálý pohyb litosférických desek.

Vznik, pohyb a zánik litosféry

Pohyb polotekuté části naší Země, po které se pohybují jednotlivé litosférické desky můžeme přirovnat ke vroucí vodě, kde uprostřed vystupuje proud té nejvřelejší vody a na krajích nádoby naopak sestupuje dolů ke dnu. Zdrojem tepla pro naši zemi je zemské jádro.

Pohyb polotekuté části pláště je několik cm za rok. Proto i rychlost pohybu zemských desek se rovná několika cm za rok.

Litosférické desky vznikají ve středooceánských hřbetech. Zde dochází k vyvěrání polotekuté hmoty zemského pláště na povrch a jeho tuhnutí. Vzniká nová zemská kůra a oddalují se zemské desky.

Po několika milionech let putování zemská deska zaniká v hlubokomořských příkopech. Zde se jedna litosférická deska podsouvá pod druhou a vlivem ohřívání se opět stává polotekutou. V některých případech se ještě puklinami v zemské kůře dostává na povrch a zapříčiňuje vznik sopek. Ve většině případů však klesá hlouběji do nitra Země a zapojuje se znovu do koloběhu zemského pláště.

Litosféra - mapy a schéma. Převzato z: Školní atlas dnešního světa. Terra, s. r. o., 2011