Zemětřesení
Zemětřesení jsou rychlé, krátkodobé otřesy zemské kůry. Patří k nejnebezpečnějším přírodním katastrofám, jak z pohledu způsobených škod, ale i z pohledu ztrát na lidských životech. Obvykle je vázáno na geologicky mladé, tektonicky neklidné oblasti, okraje litosférických desek, nebo okolí velkých hlubinných zlomů. Často se objeví náhle, bez jakéhokoliv varování. Při pohybech mořského dna je zemětřesení obvykle doprovázeno obrovskou vlnou – tsunami. Nejvíce poškozeno bývá epicentrum – místo nad ohniskem (hypocentrem, v hloubce kolem 60km). Otřesy způsobené seismickými vlnami zaznamenávají přístroje, tzv. seizmografy. Intenzita – magnitudo se dnes udává v Richterově stupnici. I když v dnešní době máme modernější seismografy, předpovědět zemětřesení není snadné. Studiu zemětřesení se věnuje geofyzika - seismologie. Podle příčin můžeme zemětřesení dělit na řítivá, sopečná nebo tektonická.
Řítivá zemětřesení
Často vznikají zřícením stropů podzemních dutin (jeskyně, důlní prostory atd.) Pro zasaženou oblast to má často katastrofické účinky.
Sopečná zemětřesení
Obvykle jsou vyvolaná sopečnou činností (pohybem ker pod tlakem vystupující lávy nebo plynů a par).
Tektonická zemětřesení
Intenzita zemětřesení
Intenzita je veličina, která určuje, jak silné a nebezpečné zemětřesení je. Zahrnuje různé stupně poškození staveb, vznik prasklin a puklin v povrchu, pokles nebo vzestup povrchu, sesuvy aj. Čím více jsme při zemětřesení od epicentra vzdáleni, tím je jeho intenzita menší. Maximálních hodnot dosahuje na povrchu v epicentru zemětřesení. Každodenně seismografy zachycují mnoho slabších otřesů. Intenzitou zemětřesení se také zabývá např. Geologická služba USA (http://earthquake.usgs.gov/). V některých případech není zemětřesení jednorázové, ale přichází ve více intervalech, tzv. předtřesy a dotřesy (mohou být dlouhodobé)
Richterova stupnice | |||
Stupeň | Označení | Magnitudo | Následky |
1 | nepozorovatelné | 1,2 | Člověk necítí, jen přístroje |
2 | velmi slabé | - | Lze cítit ve vyšších budovách |
3 | slabé | 3 | Lze cítit vibrace |
4 | mírné | 4 | Drnčení oken, lustrů aj. |
5 | málo silné | - | Praskání oken |
6 | silné | 5 | Padají předměty, špatná chůze |
7 | velmi silné | - | Obtížná chůze, praskliny v zdech |
8 | bořivé | - | Poškození budov |
9 | pustošivé | 6 | Vážné poškození budov, panika |
10 | ničivé | 7 | Trhliny v půdě |
11 | katastrofické | - | Zničené mosty, koleje aj. |
12 | globální | 8 | Téměř úplné zničení |
Ochrana před zemětřesením
V oblastech, kdde se často vyskytují zemětřesení (Japonsko, západní pobřeží Ameriky, střední Asie, Indonésie apod.) jsou na to lidé připraveni – stavějí si pevné domy, ví co dělat, když k zemětřesení dojde. Nikdo ale neví, kdy se zemětřesení objeví a jak vysoká bude jeho intenzita. Proto ztráta na životech při zemětřesení je stále vysoká. V takto postižených oblastech se domy staví z pevných materiálů, ne však střídání vrstev, to stavby oslabuje.
Zemětřesení v ČR
ČR neleží na hranicích litosférických desek, a proto nevykazuje vetší známky vetší seizmické aktivity. Přesto na některých územích jsou hlášeny drobné vibrace nebo popraskané zdi. Je to především oblast Kraslicka, západních Čech nebo Slezka. Největší zemětřesení v ČR bylo M = 4,6.
Zemětřesení a následné tsunami v Japonsku 11.3. 2011
Japonsko - Velmi silné zemětřesení zasáhlo severovýchodní pobřeží Japonska. Dosáhlo 8,9 stupně Richterovy škály a otřáslo i domy v Tokiu. Zemětřesení se tak zapsalo do historie jako celkově šesté nejsilnější a celkově nejsilnější v historii Japonska. Japonské území následně zasáhly až desetimetrové vlny tsunami. Informace o počtu obětí a pohřešovaných se stále rozcházejí. Podle původních informací zemřely stovky lidí a pohřešovaných bylo 88 tisíc lidí. Podle japonské agentury Kjódó zemřelo nejméně 1 000 lidí. Čtyři a půl milionu domácností je bez proudu, Tokio zasáhl blackout. Výstraha před tsunami platí pro celou oblast Tichomoří.
BBC
|
Auta, lodě a budovy byl zmeteny vodou po 8,9- otřesech, které zasáhly asi 400 kilometrů (250 mil) severo-východně od Tokia.
Stav nouze byl vyhlášen v jaderné elektrárně Fukushima I, kde tlak překročil běžnou úroveň.
Oficiálně je 350 lidí mrtvých a asi 500 pohřešovaných, ale obáváme se, že konečný počet obětí bude mnohem vyšší.
Tabulka největších zemětřesení od roku 1900
Postižená oblast | Počet obětí | Rok | Magnitudo |
Messina, Itálie | 83 000 | 1908 | 7,5 |
Kan-su, Čína | 180 000 | 1920 | 8,6 |
Kantó, Japonsko | 143 000 | 1923 | 8,3 |
Čching-chaj, Čína | 200 000 | 1927 | 7,9 |
Ašchabad, Turkmenistán | 110 000 | 1948 | 7,3 |
Peru | 50 000 | 1970 | 7,7 |
Ťan-šan, Čína | 240 000 | 1976 | 8,2 |
Sumatra, Indonésie | 283 106 | 2004 | 9,1 |
Kašmír, Pákistán | 86 000 | 2005 | 7,6 |
Haiti | 200 000 | 2010 | 7,1 |
Japonsko | Více jak 10 000 | 2011 | 8,9 |
|
Videa Zemětřesení
http://www.youtube.com/watch?v=CtBXTvtFaCU http://www.youtube.com/watch?v=t6qWdKI4rt8&feature=related
Zemětřesení v Japonsku 2011
Zdroje :
Internet
Literatura
Zeměpis 9, Fraus 2008 (str. 112 – 113)
Přírodopis 9, Fraus 2007 (str. 44 – 47)
Co, Jak, Proč – Přírodní katastrofy, Fraus 2008 (str. 8 – 15)
Obrázky :
Hesla : zemětřesení v Japonsku, zemětřesení, earthquake
Zpracovala : Jana Hortvíková
Před dvěma lety nás v Čechách zasáhlo opravdu mikro zemětřesení. Najednou přiběhl soused a začal řvát, že mu na zahradě přistálo pár střešních krytin. Pohotově jsem se na něj podívala a říkám mu, že to určitě nemůže být od nás. My jsme si totiž na barák nechali namontovat kvalitní plechovou střešní krytinu, a že to musí být nějaký omyl.
OdpovědětVymazat