Charakteristika globálního problému
Tsunami je velká vlna, kterou vyvolávají tektonikcké pohyby litosférických desek na dně oceánu. Dochází vlastně k podmořskému zemětřesení. Její vlnová délka dosahuje 150 – 300 km a amplituda vlnění dosahuje asi 1,5 m. Tsunami také můžeme označovat pod pojmem přílivová vlna. Tato katastrofa si už vyžádala mnoho ztrát na lidských životech.
Příčiny vzniku vlny tsunami
Nejčastější příčinou vzniku vlny tsunami je podmořské zemětřesení. Vliv na to má vertikální pohyb mořského dna a následné zvlnění vodních mas. Další příčinou, ale méně častou jsou různé sesuvy půd a ledovců v okolí vodních ploch a to oceánů, moří, přehrad či jezer. Dále pak erupce sopek, eruptivní sesuvy , zhroucení kalder pod úroveň hladiny, pyroklastické proudy a tlakové vlny. Příčinou může být i dopad meteoritů do oceánu. Tahle příčina byla vědecky potvrzena. Můžou to být i náhlé expoze plynů ve světových jezerech nebo podmořské jaderné výbuchy.
Důsledky
Tsunami má mnoho rizik. Může docházet k ničení přístavních zařízení, lodních doků nebo plážových staveb. V roce 2004 byly poničeny rekreační oblasti ležící podél Indického oceánu. V ohrožení jsou taky nízko položené oblasti s hustým zalidněním obyvatelstva ( Bangladéšt). Ničivé účinky nemá jen voda, ale také i stlačený vítr v předpolí vlny. Tsunami většinou netvoří jen jedna vlna, ale série vln jdoucích po sobě.
Předpoveď a ochrana
Ochrana před ničivou vlnou spočívá v připravenosti a informovanosti postižených oblastích. Dlouhodobé zkušenosti s ochranými oblastmi má Japonsko. Prevence a ochrana čelí v poslední době dvoum problémum. Zaprvé je to nepřipravenost a neinformovanost obyvatelstva. Druhým problémem je to, že u mnohých hlášeních, které centrum ročně vydá jde často o plané poplachy. Lidé v postižených oblastech uvyklí na častá varování pak nepřikládají velký význam ani reálným hrozbám.
Varování a předpovědi
Lidé, kteří dodržují pokyny mohou se zachránit před ničivou vlnou. To tak, že se okamžitě schovají do vrchních pater budov. Tsunami nelze přesně předpovědět, i když známe velikost a umístění zemětřesení. Máme některé varovné příznaky, které mohou hned po zemětřesení určit vlnu tsunami a zachránit lidské životy. Jeden z nejůspěšnejších systémů používá spodní tlakové senzory, které hlídají vodní sloupce.
Varovný systém
Dnes je 26 ohrožených států napojeno na PTWC neboli Pacific Tsunami Warning Center- Pacifické středisko varování před tsunami. PTWC pečlivě sleduje a vyhodnocuje každý otřes země a každé neobvyklé kolísání mořské hladiny. Otřes o síle 6 a více stupňů Richterovy stupnice kdekoli v Tichém oceánu dokonce automaticky spustí alarm. Když víme jistě, že může hrozit nebezpečí tsunami, vyhlásí se po stupních tsunami watch- stupeň bdělosti, další poplachový stupeň tsunami warning ( stupeň varování). Protože se zemětřesení šíří rychleji jak vlny tsunami, mají vědci do příchodu tsunami několik hodin času. Při nebezpečí je třeba se co nejrychleji dostat od pobřeží nebo alespoň na nějakou vyvýšeninu. Pokud tsunami člověka zasáhne, doporučuje se chytit něčeho, co plave na hladině.
Internet:
Obrázky:
Encyklopedie:
Co,jak, proč
Vypracovala: Lucie Hrubá
Žádné komentáře:
Okomentovat