Ve velké hloubce pod sopkou se shromažďuje magma a tlakem plynů se blíží k povrchu Země. Magma proteče skrz horniny a jako láva se vylévá na povrch. Tento jev nazýváme jako sopečná erupce (činnost).
Magma je vlastně tavenina svrchního pláště nebo spodní části zemské kůry. Tavenina obsahuje sopečné plyny, jako jsou CO2, Cl nebo F. Teplota magmatu je velmi vysoká, asi 590 až 1400 °C.
Sopky vylévají lávu, vypouštějí plyny a vyvrhují i pyroklastiku, což jsou sopečné vyvrženiny (popílek atd..). Rozlišujeme sopky explozivní ( vypouštění plynů) a efuzivní (výlevy láv).
Jako sopečnou činnost neoznačujeme jen sopky, ale také gejzíry a prameny termálních vod. Gejzíry jsou horké proudy, které v intervalech tryskají ze Země. Příčinnou tohoto jevu je žhavá hornina, která pod povrchem ohřeje vodu, pára ji tlačí vzhůru, a proto vystryskne do vzduchu. Až se dutina znovu naplní a voda se silně ohřeje, gejzír vytryskne znovu.
Sopečná činnost probíhala jak v minulosti, tak i dnes. K jednomu z největších sopečných výbuchů došlo v roce 1783 na Islandu, následkem této katastrofy byl hladomor.
K výlevům lávy dochází jak na souši, tak ve vodě. Když dojde k erupci pod vodou, láva rychle tuhne a vznikají polštářové lávy. Občas také sopka, která je pod hladinou, naroste do takové výšky, že se tyčí i nad vodou (např. Havajské ostrovy).
Rozdělení sopečných erupcí
Havajský typ erupce= pomalé vytékání lávy z nízkého kráteru.
Strombolský typ= bývá hlučný a velkolepý, láva je vystřelována do vzduchu.
Pliniovský typ erupce= výbuch vytvoří komín, který tvoří popel a je vstřelován do ovzduší, tento
typ má velmi katastrofální následky (na přírodu, sídla i na lidi).
Peléiský typ= nejničivejší druh, do stratosféry se vymrští prach plný kousků žhavé lávy, zároveň ze
sopky ztéká lavina plná plynů a lávy.
Sopečné erupce ve světě
V ČR naštěstí nemáme aktivní sopky, které by republiku a její okolí mohly poškodit. Neaktivní sopkou v naší republice je Milešovka nebo sopky na Pálavě. Svět má ale aktivních sopek dost. Jenom na ostrově Island najdeme několik činných sopek a horkých pramenů. Známou sopkou je i Etna, která leží na Sicílii. Největší sopkou na světě je Mauna Loa ležící na Havajských ostrovech. Další známá sopka je Vesuv, která měří 1271 m.n.m., její poslední činnost byla v roce 1944. Mezi ostatní známé sopky patří ještě například Stromboli, Popocatepetl, Cotopaxi a další. Když zabrousíme do historie, můžeme si připomenou také sopku, která způsobila zkázu Pompejí, lidé v Pompejích zkameněli zaživa.
Video, které zachycuje sopečné erupce v roce 2010:
Odkazy:
Velká obrazová encyklopedie (sopky).
Zpracovala: Kristýna Jochová
Zpracovala: Kristýna Jochová
Žádné komentáře:
Okomentovat