Nejčastější meteorologické přístroje

Velký oběh vody

Milí žáci, především šesťáci,

mrkněte na video, které se snaží o vysvětlení, jak je to s tím oběhem vody na Zemi.

Případné dotazy čekám v hodině :-)

Planeta Země - upraveno a doplněno

Pro deváťáky a na mrknutí i pro šesťáky ...

Planeta Země on Prezi

Zeměpisná síť

Zeměpisná síť

•  tvořena soustavou poledníků a rovnoběžek,
• myšlené čáry na zemském povrchu navzájem na sebe kolmé, 
• hodnoty poledníků a rovnoběžek jsou udávány ve stupních (proč ve stupních vysvětluje video u článku Zeměpisné souřadnice),
• poledníky a rovnoběžky jsou na sebe navzájem kolmé.

Video s výkladem:

Video bylo vytvořeno v rámci projektu české Khanovy školy Umíš učit? Ukaž se! Pokud se vám líbí, můžete pro něj hlasovat.

Základní informace v psané podobě

Poledníky

• myšlené čáry spojující místa, na kterých je ve stejný okamžik poledne,
• jinak též nejkratší spojnice severního a jižního pólu.
• Hlavním poledníkem byl v roce 1884 ustanoven poledník Greenwichský (prochází stejnojmennou hvězdárnou v Londýně) a od něj je odvozována zeměpisná délka:
• východní zeměpisná délka - hodnoty jednotlivých poledníků 0° až 180°
• západní zeměpisná délka - hodnoty 0°až -180°.
• Hlavní poledník rozděluje planetu na východní a západní polokouli.

Rovnoběžky

• myšlené čáry spojující místa stejně vzdálená od hlavní rovnoběžky,
• rovnoběžky jsou soustřednými kružnicemi mající středy v ose naší planety.
• Hlavní rovnoběžkou je rovník - nejdelší možná kružnice opsaná zemskému povrchu - rozděluje planetu na severní a jižní polokouli . Směrem k pólům se rovnoběžky zkracují.
• Od rovníku je určována zeměpisná šířka:
• severní zeměpisná šířka - hodnoty rovnoběžek od 0°do 90°, 
• jižní zeměpisná šířka - hodnoty od 0°do -90°.

Vznik pohoří a ostrovů

Vznik pohoří

Původ všech pohoří spočívá v pohybu litosférických desek. Síly, které s těmito deskami hýbou z nitra Země a my jim říkáme vnitřní geologické síly (cizím slovem endogenní).

Hory a pohoří vznikají při srážce dvou (či více) litosférických desek.

•  Při nasunutí jedné vrstvy na druhou vznikají příkrovy zemských desek – tvoří nejvyšší pohoří světa, většinou na okrajích kontinentů. Při nasunutí je spodní deska zatlačována do zemského pláště a naopak horní deska vysoko vyzdvihována. Takovýmto způsobem mohou být do velkých výšek vyzdviženy i oblasti dříve ležící na dně oceánu. U příkrovů se můžeme setkat také s názvem pásemné pohoří.
• Při působení tlaku na horniny mohou horniny měknout. Pokud je hornina pružná, dochází ke vzniku vrás a následně vrásového pohoří. Tento proces se nazývá vrásnění. Podrobnější popis např. zde.
•  Je-li hornina naopak tvrdá a křehká dochází za působení tlaku ke vzniku zlomu a následnému sesuvu či vyzdvižení celých bloků hor či pohoří. Tímto zlomovým posunem vznikají pohoří zlomová.
• Reliéf dotváří také další dvě vnitřní geologické síly:

o   Sopečná činnost – vznik sopečných pohoří v místech, kde magma vystupuje na povrch.

o Zemětřesení – způsobuje náhlé sesuvy hornin, či pokles části povrchu – např. vznik propastí.

Na vyzdvižené hory působí vnější geologické síly (exogenní), které způsobují narušení horniny a její postupné odlamování. Tento proces nazýváme zvětrávání (eroze). Zvětráváním může dojít i k úplnému zarovnání hory do roviny. Zvětrávání má také za následek vznik bizardních tvarů přírody (skalní hřiby, brány, sloupy, jeskyně).

Mezi vnější geologické síly řadíme: mráz, sluneční záření (teplo), vodu, vítr, rostliny a živočichy a v poslední době i působení člověka.

Vznik ostrovů

Ostrovy pokrývají velmi nerovnoměrně všechny oceány. Můžeme nalézt jak ostrovy velmi malé (sotva bychom si na ně stouply), tak i ostrovy několikanásobně větší než ČR.

Ostrovy dělíme do několika skupin podle jejich vzniku:

•  Pevninské ostrovy – vznikly oddělením části pevniny od blízkého světadílu. Část zemské kůry přitom poklesla níže a byla zalita vodou (vytvořil se průliv, či moře). Jsou tvořeny pevninskou zemskou kůrou.  Příkladem mohou být Britské ostrovy.
• Sopečné ostrovy – vznikají na místě vulkanické činnosti, kdy vrchol sopky vystupuje nad hladinu oceánu. Jsou součástí oceánské kůry a jsou tvořeny horninami magmatu, které jsou velmi náchylné na zvětrávání. Příkladem sopečných ostrovů je Havajské souostroví.
• Korálové ostrovy – vznikají v teplých mořích, kde se vyskytují kolonie korálů. Jejich vápenaté kostry se spojují v pevný korálový útes, ze kterého jen velmi malá část vystupuje nad pevninu. Jak ostrov postupně zaniká, zůstávají kolem něj výběžky korálového útesu, které vytváří tzv. atol – nízký a plochý prstenec korálového útesu, obklopující jezero vody uprostřed. Příkladem korálových ostrovů jsou Společenské ostrovy (ostrov Tahiti). Vznik atolu ukazuje animace.

 

 Obr. 1. Vznik atolu. Zdroj: Wikipedia Commons. Dostupné online z:

Život na ostrovech má svůj specifický rytmus a je bezprostředně svázán s mořem. V současné době se na většině menších ostrovů daří turistickému ruchu.