Záplava je zvýšení hladiny vody, která se následně rozlije po zemském povrchu. Sezónní zvyšování vnitrozemských vod, vzedmutí vod během bouřek nebo přetečení odvodňovacích či kanalizačních systémů ve městech způsobené hustým deštěm může vést k povodním a záplavám, jestliže půda, vegetace, atmosféra nebo člověkem vyrobená zařízení nemohou pojmout přebytek vody. Záplavy dělíme na přívalové (po krátkých dešťových přívalech), jednoduché (krátké vydatné deště), složité (mohou trvat několik dní i týdnů) a sezónní (jsou spojeny s pravidelnými změnami meteorologických podmínek, táním sněhu, ucpáním řečiště ledovými krami…).
Důsledky:
Zborcení narušených budov, ztráta majetku i životů sesuvy půdy, epidemie. Zaplavené území, prudký proud vody v tocích, vystoupení vodních toků nad úroveň břehů.
Prevence a řešení:
Mezi dlouhodobé akce spadá výstavba budov nebo jiných objektů s ohledem na možnost vzniku záplav, využití půdy, zalesňování svahů, tvorba retenčních (=schopnost zadržovat vodu) kanálů a nádrží. Upravit řeku a její okolí tak, aby hrozba vzniku záplav byla co nejmenší. Důležitou ochranou je stavba hrází.
Co určitě nedělat:
Nekonzumovat vodu a jídlo ze zaplavených oblastí-možnost-hrozba epidemie. Nechodit do níže položených míst, která může zaplavit voda, neprojíždět již zaplavená místa na kole ani automobilem. Pokud neklesne hladina podzemní vody, je odčerpávání zatopených prostor nejen zbytečné, ale může i vážně budovu.
Příklad povodně - Údolí v Malých Karpatech zničila blesková povodeň (8. 6. 2011)
Několik vesnic v Malých Karpatech na jihozápadě Slovenska zalila po mohutné bouřce blesková povodeň. Nejsou hlášeni mrtví ani zranění, ale jsou velké škody na majetku. V noci oblast navštívili politici včetně premiérky Ivety Radičové. Nejhůř postižená je obec Píla, kde se malý potok zvedl až do výše 6,5 metru (obyčejně má jen 20-30 cm). Přívalová vlna brala vše, co jí stálo v cestě.
Z čeho jsem čerpala:
Vypracovala: Věra Pučálková
Žádné komentáře:
Okomentovat