Blesk je silný přírodní elektrostatický výboj produkovaný během bouřky. Bleskový elektrický výboj je provázen emisí (vydáním) světla. Elektřina procházející kanály výboje rychle zahřívá okolní vzduch, který díky expanzi (rozšiřování) produkuje charakteristický zvuk hromu.
Pozorování
Jiskrový výboj při bouřce. Často bizarní světelné stopy rozdílného rozsahu. Blesky tvoří jednoduché čáry, ale též se rozvětvují, částečně směrem vzhůru, částečně směrem dolů. Jsou blesky, které se jeví jen jako prosvětlené plochy oblaků. Růžencový blesk připomíná po několik desetin vteřiny obraz zářící šňůry perel. Vzácné jsou kulové blesky, které na zemském povrchu pozorujeme jako ohnivé koule. Po silných výbojích se často objeví obzvlášť silné srážky.
Fyzika
Každý blesk je elektrický výboj, který nutně vzniká v silném elektrickém poli tvořícím se v bouřkovém mraku. Potenciálový rozdíl se může vytvořit v oblaku; mezi oblaky; mezi oblakem a zemským povrchem; mezi oblakem a vyššími vrstvami atmosféry. Blesku obyčejně slabší výboj, který se může skládat z většího počtu dílčích výbojů. Energie blesku se odhaduje v průměru na 100 kilowatthodin. Vyrovnání proběhne ve velmi krátké době (v průměru 1/50 vteřiny).
Počasí
Blesk se vyskytuje jak při bouřkách z tepla, tak při frontálních bouřkách. Při velmi vzdálené bouřce již neslyšíme hrom a blesky pozorujeme u obzoru jako blýskavice („blýskání na časy“). Zkušenost, že po blesku déšť, nebo dokonce padání krup velmi zesílí, má původ ve fyzice. Při velkém vedru může dojít k „suchým bouřkám“: déšť propadávající teplejším vzduchem se vypaří a nedosáhne povrchu.
Kulový blesk
Většina lidí se bojí neznámého, tedy jevů, o kterých toho zatím moc nevíme. Málokdo z nás se třeba bojí obyčejného čárového blesku a všichni víme, jak se chovat během bouřky. Ale co takové setkání s kulovým bleskem? Hlavním důvodem, proč se kulového blesku bojíme, je jeho nevyzpytatelnost. Může se objevit naprosto kdykoli a kdekoli a vůbec nezáleží na tom, zda je hezky či před bouřkou. S kulovými blesky se totiž původně dávalo do spojitosti právě bouřkové počasí a předpokládalo se, že jsou nejspíš doprovodným jevem čárových blesků. Soudilo se také, že je přitahují místa vysokého napětí s magnetickým polem, tedy elektrické vedení. Byly ale zaznamenány případy, kdy se kulový blesk objevil zčistajasna uprostřed „ničeho“, třeba na poli.
Nedávno byl zaznamenán případ, kdy kulový blesk zasáhl na Karlovarsku rodinný dům a způsobil škodu za 30 000 korun. Nebo např. v roce 2009 zasáhl kulový blesk záchrannou stanici handicapovaných živočichů na Bublavě v okrese Sokolov.
Ruský akademik P. L. Kapica se domníval, že na vzniku kulového blesku se podílejí krátkovlnné elektromagnetické vibrace mezi bouřkovým oblakem a zemským povrchem. Jenže Kapicovi se nepodařilo objasnit povahu těchto vibrací. Nejvíce přijímanou teorií o podstatě kulového blesku je v současnosti jeho plazmatický původ.
Kam blesk udeří?
Zde hraje úlohu vodivost zemského povrchu. Vlhká půda je víc ohrožena než suchá. Ohroženy jsou stromy a vysoké budovy. V kovové konstrukci automobilu jsme poměrně v bezpečí. To platí rovněž pro železné lodě. Sportovní čluny ze dřeva se jistí pomocí svodů, které jdou z lanoví až na hladinu.
Blesky však nelze přesně předpovědět a čím dál častěji zapříčiňují vysoké počty v lidských obětech:
Např. 8. června 2011 byli v Americe dva kadeti leteckých sil převezeni sanitkou do nemocnice, a dalších 75 autobusem, po úderu blesku v táboře Shelby v blízkosti Hattiesburg. (Mississippi, Spojené státy americké)
Zajímavost: Američan Don Frick již dvakrát přežil úder blesku!! Je sám téměř přírodním úkazem.
Jak se chovat během bouřky
Co dělat když nás venku zastihne bouřka?
V létě často podnikáme výlety a může se stát, že nás přitom překvapí bouřka. Ve městě se před bleskem můžeme schovat v budově, ale co v přírodě? I když k přímému zásahu člověka bleskem dochází jen zřídka, končívají podobné případy mnohdy tragicky, a proto je dobré chovat se za bouřky rozumně:
× Během bouřky nevycházejte zbytečně ven a raději si neplánujte výlety, pokud předpověď hlásí výskyt bouřek.
× Pokud se v době bouřky nacházíte venku, schovejte se. Bezpečný úkryt před bleskem poskytují budovy, zejména velké objekty s ocelovou nebo železobetonovou konstrukcí, obecně pak veškeré stavby chráněné hromosvodem. V přírodě se můžete bezpečně schovat v hustém lese a háji, nižším porostu nebo úzkém údolí.
× Naopak se rozhodně neschovávejte pod osamělými stromy, na okraji lesa, pod převisy nízkých skal, či v menších staveních bez hromosvodu (např.staré hájence). Velké bezpečí neskýtají ani velká stavení s porušenou statikou (např. zpustlé polorozpadlé objekty), kde v případě úderu blesku hrozí další narušení zdiva a zřícení.
× Největší nebezpečí zásahu bleskem hrozí při pobytu v otevřeném terénu a na vyvýšených místech.
× Během bouřky nezůstávejte na kopcích a holých pláních. Překvapí-li vás bouřka na rozlehlé holé pláni, rozhodně nepokračujte dál v chůzi a nezůstávejte ve skupině. Nejbezpečnějším řešením je přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe – na zem si rozhodně nelehejte!
× Jelikož je blesk jak známo silný elektrický výboj atmosférického původu, velké nebezpečí hrozí při koupání.
× Za bouřky venku pokud možno nepřenášejte kovové předměty.
× Při pobytu v přírodě během bouřky neutíkejte!
× Bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti 3 km (tj. zhruba 9 s mezi hřměním a bleskem), ale v bezpečném úkrytu raději zůstaňte až do doby, než bude bouře alespoň 10 km vzdálená (tj. zhruba 30 s mezi hřměním a bleskem).
× Když však přece jen dojde k nehodě, první pomoc při úrazech bleskem je stejná jako při ostatních úrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách. Podle stavu zraněného bývá často nezbytné použít umělé dýchání, srdeční masáž, protišoková opatření apod.
Zdroje
Malá encyklopedie počasí
Autor: Günter D. Roth
Z německého originálu – Knižní klub v Praze roku 2000.
Vypracovala: Denisa Karásková
Žádné komentáře:
Okomentovat