Problém ozonové díry je momentálně jedním z nejdiskutovanějších témat a také jedním z největších strašáků pro Zemi a hlavně pro nás, obyvatel. Ozonová díra je vlastně nedostatek ozonu v ozonosféře. Ozon je forma kyslíku, O3, vyskytující se v ozonosféře, části stratosféry, nacházejcí se 25-35 km nad zemským povrchem. Za normálních podmínek je to modrý, vysoce reaktivní plyn se silně oxidačními účinky. Ozonová vrstva je pro lidstvo důležitá proto, že absorbuje většinu ultrafialového (dále jen UV) záření, které k nám dochází z kosmu, respektive od Slunce. Zkratka UV je odvozena z anglického ultraviolet = ultrafialový.
Největší příčinou ozonové díry jsou halogenované uhlovodíky, konkrétně freony, které jsou použity převážně v chladničkách, dále také v hnacích médiích, aerosolech, nadouvadlech, čistících prostředcích a hasících přístrojích. Ty pronikají do stratosféry, kde se z nich odštěpuje chlor a flor, které pomáhají v rozkladu ozonu.
Toho, že se ozon ničí rychleji, než se stačí vytvářet, si poprvé všimli v 60. letech Maria Molin a Sherwood Rowland. Poprvé byla však ozonová díra zpozorována nad Antarktidou, a to na počátku 80. let 20. století. Časem množství ozonu ubývalo, ale rekordní úbytek nastal v letech 1992, 1993. Nad nejobydlenějšími oblastmi světa je pozorován úbytek o 0,5 % ročně, což je nepředstavitelně velký pokles.
Největší ozonová díra se nachází nad oblastí Antarktidy. K září roku 2006 zabírala rozlohu 27,3 mil. km2, což je plocha srovnatelná s rozlohou Afriky (přibližně 30,2 mil. km2). Možná někdo řekne, že zrovna nad Antarktidou to zrovna nevadí, ale co ta krásná příroda? A vůbec. Těžko se budeme vyrovnávat s postupným rozpouštěním ledovců, které je také způsobeno ubýváním ozonu. Rozšiřování ozonové díry se však netýká pouze Antarktidy, nýbrž celého světa. Kanadský server CBC News uvádí, že bude toto léto v Kanadě (a nejen tam) extra vysoký stupeň UV záření. Jako příčinu uvádí rekordní ztrátu ozonu nad územím Arktidy. Celý článek si můžete přečíst zde.
UV záření je pro člověka neviditelné. V malých dávkách je pro organismus člověka důležité, protože ovlivňuje tvorbu vitaminu D. A také ničí bakterie. Ale ve větších dávkách je životu nebezpečné. Hrozí vyšší riziko kožních onemocnění, brzdí růst vysokohorských rostlin, zabíjí plankton, čímž ničí celý potravní řetězec, dále ovlivňuje fotosyntézu a genetickou informaci (DNA).
Možnosti, jak nastálo vyřešit problém s ozonovými dírami, jsou následující: 1)protože Ozon ubývá i díky plynům, které se vypouštějí při letech letadel, kompletně zrušit létání letadly, což je v dnešní době absolutně nemyslitelné, 2) důležitějším řešením je zrušení výroby freonů. V roce 1985 byla podepsána Vídeňská úmluva a v roce 1987 Montrealský protokol, které měly zajistit zrušení výroby, distribuce a spotřeby freonů. Podepsalo je 180 států. Evropská unie ukončila výrobu freonů v roce 1994, ostatní průmyslové země v roce 1996, avšak rozvojové země výrábějí freony ještě dnes. Proto byl založen fond na pomoc těmto rozvojovým zemím. I přesto, že většina zemí už freony nevyrábí, problém je v tom, že freony vydrží v atmosféře stovky let. „Předpokládaným termínem regenerace z pohledu dodržování smluv Montrealského protokolu je polovina 21. Století.“*
Postupem času jistě lidé přijdou na to, že pokud nebudeme chránit naši planetu Zemi, tak o ni jednou přijdeme. Problém s ozonovými dírami je na dobré cestě, ale my, lidé, tomu musíme jít vstříc, aby se ta cesta nezvrtla a aby celá snažení předešlých generací nevyšla na zmar.
Informace čerpány z těchto zdrojů
Obr. č. 1 stažen z http://www.sci.muni.cz/~dobro/Images/METEO/OZON/ozone_hole.jpg,
obr. č. 2 stažen z http://www.solcomhouse.com/images/uvrayjp.gif.
obr. č. 2 stažen z http://www.solcomhouse.com/images/uvrayjp.gif.
Vytvořil: Martin Kovář, 2011
Žádné komentáře:
Okomentovat