Přehledné dělení sekundéru - průmyslu

Rozdělení průmyslu on Prezi

Práce s Gimpem pomocí turoriálů

Práce s Gimpem pomocí online návodů

Pro rozšíření znalostí práce s Gimpem si vyzkoušejte tvorbu jednotlivých grafických prvků  s pomocí návodu na internetu. Vybírejte z následujících témat: Tvorba ikony. Neonový text. Rozmazané pozadí u fotografie. Vyberte si vždy dva z návodů. Výsledné práce uložte jako JPG a pošlete mi v mailu jako přílohu.

Biosféra

Biosféra, vegetační oblasti světa on Prezi

Planeta Země - upraveno a doplněno

Pro deváťáky a na mrknutí i pro šesťáky ...

Planeta Země on Prezi

Vesmír - malé opáčko pro deváťáky

Zeměpisné souřadnice

Zeměpisné souřadnice - stručně, jasně, výstižně a ... s videem na závěr

• Zeměpisné souřadnice mají počátek ve středu Země - nazýváme je proto GEOCENTRICKÉ.
• Každý bod na naší planetě je průsečíkem místního poledníku a místní rovnoběžky.
• Hodnota místního poledníku (zeměpisná délka daného bodu) se rovná velikosti úhlu, který svírá polorovina základního poledníku s místním poledníkem.
• Hodnota místní rovnoběžky (zeměpisná šířka daného bodu) se rovná úhlu, který svírá rovina rovníku s daným bodem (danou rovnoběžkou).
• Pro označení zeměpisné délky používáme řecké písmeno lambda - λ
• Pro označení zeměpisné šířky používáme řecké písmeno fí - ϕ

Celé ještě jednou ve videu:

Video bylo vytvořeno v rámci akce české Khanovy školy "Umíš učit? Ukaž se!" Pokud se vám pomohlo, či se líbilo, můžete pro něj hlasovat, stejně jako pro videa dalších účastníků.

Obrázek ke stáhnutí a vytištění:

Nápověda "v kešce" k písemce ze "Zemáku"

Milí osmáci a deváťáci, 

určitě tušíte (možná i víte), že vás v pondělí 20. 1. 2014 čeká pololetní písemka ze "Zemáku". 
Oslavné ódy pět nemusíte, díky. 
Abyste se před ní nenudili a učení si zpříjemnili, umístil jsem na těchto souřadnicích 49° 2.642', 16° 55.359' malou nápovědu. 
Stačí zapnout chytrý mobil (konečně jej smysluplně využijete a nebudete jen hrát Poua) nastavit GPS, zadat souřadnice a udělat si procházku. 
Na místě určeném trochu pohledáte a objevíte malou skleničku s papírem plným nápověd. Ten si přečtete (ofotíte - opět využijete svůj mobil, už podruhé  nebo opíšete, co potřebujete) a podepíšete se, prosím, že jste zde byli. 
Papír opět stočíte a uložíte zpět, aby i ostatní měli o zábavu postaráno. 
Tak ať se daří a pamatujte: Každý svého štěstí strůjce. 
Nechte i ostatní, ať se snaží. Nevyzraďte sladké tajemství nápovědní "kešky". 
Díky za fér hru a na písemce hodně zdaru. 
KM
 
Ps. Dárek pro prvního je, bohužel, již fuč.

Prezentace k Biodiverzitě

Dělení zemí světa podle vyspělosti

Při dělení zemí na bohaté a chudé bývá nejčastěji používáno ekonomického ukazatele. Nejtypičtější charakteristikou je hrubý domácí produkt (HDP) a hrubý národní produkt (HNP) přepočtený na jednoho obyvatele.

Dopiš a vysvětli, co znamená HDP a HNP:

Kupní síla je další z charakteristik pro srovnání ekonomik (vyspělosti) jednotlivých států. Ukazuje a porovnává ceny nejčastějších shodných výrobků a služeb v jednotlivých měnách daného státu. Většinou se užívá metoda spotřebního koše, který vyjadřuje běžné náklady domácnosti.

Společenskou vyspělost jednotlivých států demonstruje index lidského rozvoje (ILR), který kromě ekonomického ukazatele (kupní síla) zohledňuje úroveň vzdělání (gramotnost) a kvalitu péče o lidské zdraví. Index se udává jako desetinné číslo od nuly do jedné, kde 1 = nejrozvinutější stát.

Vypiš alespoň tři státy s nejvyšším ILR a tři státy s nejnižším ILR:

Jednoduchou charakteristikou pro porovnání kvality lidských zdrojů je srovnání úrovně vzdělanosti obyvatelstva. Udává se v procentech gramotného obyvatelstva (ukončená některá z obdob ZŠ).

Na základě charakteristik HDP a ILR můžeme svět dělit na bohatý sever a chudý jih. Bohatý sever také často nazýváme jádrovou oblastí či vyspělými zeměmi. Chudý jih naopak zeměmi zaostalými či rozvojovými nebo globální periferií.

Další charakteristiky, o kterých jsme se zmiňovali v dřívějších ročnících (nezapomeň vyhledat): zastoupení těžkého průmyslu, zemědělství či služeb v hospodářství jednotlivých zemí.

V současné době spadá 50 zemí do nejméně rozvinutých zemí světa (podle OSN). Většinu z nich nalezneme v centrální části Afriky.

Otázky k zamyšlení i vypracování:

1)      Co znamená rozevírání ekonomických nůžek mezi severem a jihem?

2)      Proč se dle tebe nachází většina vyspělých států na severní polokouli?

3)      Co je to urbanizace a suburbanizace (vyhledej nejlépe ve slovníku a zapiš si).

Vznik pohoří a ostrovů

Vznik pohoří

Původ všech pohoří spočívá v pohybu litosférických desek. Síly, které s těmito deskami hýbou z nitra Země a my jim říkáme vnitřní geologické síly (cizím slovem endogenní).

Hory a pohoří vznikají při srážce dvou (či více) litosférických desek.

•  Při nasunutí jedné vrstvy na druhou vznikají příkrovy zemských desek – tvoří nejvyšší pohoří světa, většinou na okrajích kontinentů. Při nasunutí je spodní deska zatlačována do zemského pláště a naopak horní deska vysoko vyzdvihována. Takovýmto způsobem mohou být do velkých výšek vyzdviženy i oblasti dříve ležící na dně oceánu. U příkrovů se můžeme setkat také s názvem pásemné pohoří.
• Při působení tlaku na horniny mohou horniny měknout. Pokud je hornina pružná, dochází ke vzniku vrás a následně vrásového pohoří. Tento proces se nazývá vrásnění. Podrobnější popis např. zde.
•  Je-li hornina naopak tvrdá a křehká dochází za působení tlaku ke vzniku zlomu a následnému sesuvu či vyzdvižení celých bloků hor či pohoří. Tímto zlomovým posunem vznikají pohoří zlomová.
• Reliéf dotváří také další dvě vnitřní geologické síly:

o   Sopečná činnost – vznik sopečných pohoří v místech, kde magma vystupuje na povrch.

o Zemětřesení – způsobuje náhlé sesuvy hornin, či pokles části povrchu – např. vznik propastí.

Na vyzdvižené hory působí vnější geologické síly (exogenní), které způsobují narušení horniny a její postupné odlamování. Tento proces nazýváme zvětrávání (eroze). Zvětráváním může dojít i k úplnému zarovnání hory do roviny. Zvětrávání má také za následek vznik bizardních tvarů přírody (skalní hřiby, brány, sloupy, jeskyně).

Mezi vnější geologické síly řadíme: mráz, sluneční záření (teplo), vodu, vítr, rostliny a živočichy a v poslední době i působení člověka.

Vznik ostrovů

Ostrovy pokrývají velmi nerovnoměrně všechny oceány. Můžeme nalézt jak ostrovy velmi malé (sotva bychom si na ně stouply), tak i ostrovy několikanásobně větší než ČR.

Ostrovy dělíme do několika skupin podle jejich vzniku:

•  Pevninské ostrovy – vznikly oddělením části pevniny od blízkého světadílu. Část zemské kůry přitom poklesla níže a byla zalita vodou (vytvořil se průliv, či moře). Jsou tvořeny pevninskou zemskou kůrou.  Příkladem mohou být Britské ostrovy.
• Sopečné ostrovy – vznikají na místě vulkanické činnosti, kdy vrchol sopky vystupuje nad hladinu oceánu. Jsou součástí oceánské kůry a jsou tvořeny horninami magmatu, které jsou velmi náchylné na zvětrávání. Příkladem sopečných ostrovů je Havajské souostroví.
• Korálové ostrovy – vznikají v teplých mořích, kde se vyskytují kolonie korálů. Jejich vápenaté kostry se spojují v pevný korálový útes, ze kterého jen velmi malá část vystupuje nad pevninu. Jak ostrov postupně zaniká, zůstávají kolem něj výběžky korálového útesu, které vytváří tzv. atol – nízký a plochý prstenec korálového útesu, obklopující jezero vody uprostřed. Příkladem korálových ostrovů jsou Společenské ostrovy (ostrov Tahiti). Vznik atolu ukazuje animace.

 

 Obr. 1. Vznik atolu. Zdroj: Wikipedia Commons. Dostupné online z:

Život na ostrovech má svůj specifický rytmus a je bezprostředně svázán s mořem. V současné době se na většině menších ostrovů daří turistickému ruchu.

Pracovní list on-line - Ikt 9. třída - Hardware a periferie

Na této adrese vyplňte pracovní list. Pracovat budete samostatně. Snažte se neopisovat od sousedů, ať se něco nového dozvíte. Používat můžete a dokonce i musíte internet. Ne však chat, kecálky či sociální sítě. Díky a pamtujte: "Velký bratr vás vidí." :-)

Cestovní ruch

Je ekonomickým odvětvím spadajícím do terciéru. V posledních desetiletích zažívá obrovský rozmach, ovšem jeho počátky můžeme hledat již ve starověku.

Cestovní ruch (jinými slovy turistika) se uskutečňuje ve všech částech světa. Účastní se ho většinou obyvatelstvo vyspělejších zemí světa.

Mezi důvody k cestování může patřit: (dopiš)

  

Na základ činností účastníků cestovního ruchu můžeme tento dělit na sportovní (aktivní či pasivní), rekreační, léčebný, kongresový, kulturní, turistiku (pěší, na kole) aj.

Další dělení cestovního ruchu:

·        Domácí – děje se v rámci jednoho státu x Zahraniční – děje se mezi více státy,

·        Aktivní – z hlediska financí přináší peníze do státní pokladny (příjezd turistů k nám) x Pasivní – přináší peníze do jiných zemí (Češi vycestovali za hranice.),

·        Podle délky pobytu na: krátkodobý a dlouhodobý (více jak tři dny),

·        Podle rozložení během roku: sezónní, celoroční,

·        Podle hromadnosti na individuální a hromadný (skupinový),

·        Podle vlivu na životní prostředí – tvrdý a měkký,

·        Podle využívání zdrojů – masový (konzumní), alternativní.

Aby se cestovní ruch mohl uskutečnit musí být splněna určitá kritéria – tzv. předpoklady.

1.      Lokalizační předpoklady – dělíme je na přírodní a společenské. Kvůli nim sem lidé jezdí.

2.      Realizační předpoklady – zajišťují samotný chod turistického místa (doprava, ubytování, stravování, zábava, turistické značení aj.)

3.      Selektivní předpoklady – politické (stabilita země, bezpečnost), sociologické (finanční možnosti, mentalitu, životní styl), demografické (věk, fyzickou aktivitu, vzdělání), urbanizační (typ sídla), ekologické aj.

Vypiš jaké konkrétně mohou být přírodní a společenské lokalizační předpoklady:

  

Cestovní ruch jako takový přináší pro danou oblast řadu pozitiv (zaměstnanost, finanční zisky). Na druhou stranu přináší také negativa v podobě přelidnění v sezóně, zvýšení cen, ekologické zatížení krajiny, či nerespektování místních tradic. I z těchto důvodů je nutné v některých místech světa turistický ruch omezovat (omezené množství návštěvníků v památkách či v jeskyních, zavřené turistické cesty v určitém období aj.).

Pro turistu samotného však většinou cestovní ruch přináší jen pozitiva, jinak by nikam nejezdili.

Doprava v dnešním světě

Zajišťuje vztahy mezi různými složkami společnosti a různými územími.

Doprava zprostředkovává kontakty a plní různé funkce.

Úroveň dopravy, její hlavní druhy a funkce ukazuje tab. 1.

Tab.1. Úroveň, druh a funkce dopravy

Regionální úroveň	Hlavní druhy dopravy	Funkce dopravy
Globální	Letecká (osobní, nákladní)	·         Obchodní a rekreační cesty ·         Pošta, zboží, kusové zásilky
	Námořní (nákladní)	·         Přeprava hromadných surovin
Kontinentální	Osobní letecká	·         Obchodní a rekreační cesty
	Nákladní a osobní automobilová	·         Kusové zásilky, obchodní a rekreační cesty
	Nákladní a osobní železniční	·         Kusové zásilky, přeprava surovin, obchodní a rekreační cesty
	Vnitrozemská plavba a kombinovaná doprava	·         Kusové zásilky v kontejnerech a hromadné suroviny
Národní	Silniční – soukromá, autobusová železniční	·         Obchodní a rekreační cesty, dojížďka za prací, do škol, úřady, kulturou… ·         Přeprava kusových zásilek
Mikroregionální	Regionální silniční dopravci, soukromá doprava, pěší a cyklisté	·         Denní dojížďka za prací a do škol, dojížďka za službami ·         Zásobování maloobchodu, rozvoz zásilek…

Mezi jednotlivými obory i firmami v dopravě existuje silná konkurence, která se výrazně promítá v její ceně. Cenu dopravy stanovují pevné náklady (výstavba cesty, pořízení dopravního prostředku aj.) a tzv. provozní náklady (spotřeba, mzdy…).

Světová letecká doprava

Letecké doprava a její objem je neustále na vzestupu. Největší letiště se nachází v nejvýznamnějších ekonomických centrech jednotlivých regionů, či na spojnici důležitých tras.

Podle počtu odbavených osob jsou nejvytíženějšími letišti tyto: Atlanta, Chicago, London, Tokio, Los Angeles (např New York je „až“ 15). Nejvytíženější letiště odbaví přes 80 mil. pasažérů za rok (Praha kol 10 mil).

Velká konkurence a nárůst nízkonákladových leteckých společností má za následek snižování ceny letenky a tím i zvýšení počtu cestujících.

Největší výrobci letadel jsou Francouzský (Evropský) Airbus a Americký (USA) Boeing.

Otázka: Zjisti si minimálně pět významných leteckých společností kromě ČSA. Jak probíhá cesta letadlem od příjezdu na letiště po odjezd z druhého.

Světová námořní doprava

Stejně jako ostatní formy dopravy i zde je patrný nárůst obejmu přepravy především u nákladu.

Současné lodě běžně přesahují délku 300 m, čemuž se museli přizpůsobit přístavy postupnou přestavbou a přesunem z městských zátok, zálivů či ústí na otevřená moře. Opuštěné městké přístavy prochází revitalizací a stávají se z nich moderní přístavy s řadou doprovodných funkcí (nákupní centra, moderní byty…)

Ve struktuře převážených nákladů dominuje ropa a zemní plyn, dále rudy a kontejnerová přeprava.

Největší námořní přístavy se nachází v místech nakládky a vykládky strategických surovin. Podle počtu přeložených tun nákladu je pořadí prvních pěti přístavů takovéto: Rotterdam, Singapore, Shanghai, Honhkong, Nagoya.

S rostoucí velikostí, počtem a stárnutím tankerů (slouží k převozu ropy) stoupá i pravděpodobnost ekologických havárií.

Letecká i námořní doprava se největší vahou podílí na tzv. dopravě transkontinentální.

Otázka: Zopakuj si co je to záliv, průliv, průplav a ústí. Jaké typy ústí znáš?

Kontinentální a vnitrostátní přeprava – železnice a silnice

Kontinentální, někdy též pozemní doprava se potýká s řadou problémů. Především jsou to přirozené bariéry – údolí, vodní toky a hory. Tyto je nutné překonávat složitými dopravními stavbami (mosty, tunely, serpentiny…). I přes tyto obtíže je železniční a hlavně silniční síť nejhustší dopravní sítí (nepočítáme stezky pro pěší).

V jednotlivých kontinentech se prosazují páteřní trasy (sever-jih, východ-západ). V EU funguje transevropská síť (TEN) silnic a železnic, které jsou přednostně modernizovány. Sem patří vysokorychlostní železniční tratě (TGV, AVE, ICE) a koridory. Páteří silnic jsou dálnice.

Velkým problémem je přetíženost těchto tras. Jednotlivé státy se snaží přepravu na nich regulovat zavedením mýtného či jiným zpoplatněním.

Každodenní dopravu můžeme rozdělit na individuální a hromadnou. Hromadná je zajišťována dopravními podniky. Některé z nich jsou sdružené do tzv. integrovaných dopravních systémů.

Další formy dopravy

Potrubní, doprava informací (velký rozvoj díky rozvoji internetu), pěší, cyklo….

Doprava a ekologie

Každá z dopravních technologií je pro přírodu zátěží. Největší trvalou hrozbou je doprava silniční, následována leteckou a železniční dopravou, na chvostu je doprava námořní (pokud nedojde k další havárii tankeru). Nejekologičtější je proto chodit pěšky.

Otázka: K čemu slouží dálniční obchvat? Co je to kombinovaná doprava?