Pololetní testy z informatiky a zeměpisu

Zeměpis pro deváťáky: prosím zde kliknout :- )

Zeměpis pro osmáky: startujeme po kliknutí
 
Informatika pro sedmáky: tady klikni :-)

Zeměpis pro sedmáky: kliknout, prosím

Informatika pro deváťáky: zde otvírat 

Zeměpisné souřadnice

Zeměpisné souřadnice - stručně, jasně, výstižně a ... s videem na závěr

• Zeměpisné souřadnice mají počátek ve středu Země - nazýváme je proto GEOCENTRICKÉ.
• Každý bod na naší planetě je průsečíkem místního poledníku a místní rovnoběžky.
• Hodnota místního poledníku (zeměpisná délka daného bodu) se rovná velikosti úhlu, který svírá polorovina základního poledníku s místním poledníkem.
• Hodnota místní rovnoběžky (zeměpisná šířka daného bodu) se rovná úhlu, který svírá rovina rovníku s daným bodem (danou rovnoběžkou).
• Pro označení zeměpisné délky používáme řecké písmeno lambda - λ
• Pro označení zeměpisné šířky používáme řecké písmeno fí - ϕ

Celé ještě jednou ve videu:

Video bylo vytvořeno v rámci akce české Khanovy školy "Umíš učit? Ukaž se!" Pokud se vám pomohlo, či se líbilo, můžete pro něj hlasovat, stejně jako pro videa dalších účastníků.

Obrázek ke stáhnutí a vytištění:

Nápověda "v kešce" k písemce ze "Zemáku"

Milí osmáci a deváťáci, 

určitě tušíte (možná i víte), že vás v pondělí 20. 1. 2014 čeká pololetní písemka ze "Zemáku". 
Oslavné ódy pět nemusíte, díky. 
Abyste se před ní nenudili a učení si zpříjemnili, umístil jsem na těchto souřadnicích 49° 2.642', 16° 55.359' malou nápovědu. 
Stačí zapnout chytrý mobil (konečně jej smysluplně využijete a nebudete jen hrát Poua) nastavit GPS, zadat souřadnice a udělat si procházku. 
Na místě určeném trochu pohledáte a objevíte malou skleničku s papírem plným nápověd. Ten si přečtete (ofotíte - opět využijete svůj mobil, už podruhé  nebo opíšete, co potřebujete) a podepíšete se, prosím, že jste zde byli. 
Papír opět stočíte a uložíte zpět, aby i ostatní měli o zábavu postaráno. 
Tak ať se daří a pamatujte: Každý svého štěstí strůjce. 
Nechte i ostatní, ať se snaží. Nevyzraďte sladké tajemství nápovědní "kešky". 
Díky za fér hru a na písemce hodně zdaru. 
KM
 
Ps. Dárek pro prvního je, bohužel, již fuč.

Vodstvo České republiky

Povodí a úmoří

• Českou republikou prochází hlavní evropské rozvodí. Toto rozděluje stát na tři úmoří.
• Severního, Baltského a Černého moře.
• Největší plochu zabírá úmoří Severního moře (66,2%), do kterého se vlévá řeka Labe. K úmoří Černého moře patří oblast odvodňována řekou Moravou (24%) a k Baltskému moři odvádí vodu řeka Odra spolu s Lužickou Nisou (9,8% území státu).

Říční síť

•  Vodnost našich řek je převážně závislá na množství spadlých srážek –  679 mm/rok.
•  V ČR platí tzv. třetinové pravidlo.
•  Nevýhodou našich vodních toků je také jejich proměnlivá velikost průtoků či vodních stavů způsobená:
• Množstvím tajícího sněhu v jarních měsících.
• Zmrzlou a tudíž méně vsakujíc půdou v témže období.
• Vyššími teplotami v létě – výpar, vysychání toků.
• Vyšší absorpcí vody rostlinami ve vegetačním období.
•  Nejvyšší průtoky mají naše řeky v jarních měsících – vliv tajícího sněhu a silných dešťů.
•  Nejnižší průtok je naopak zaznamenán u horských toků na konci zimy, u ostatních toků na konci léta.
•  Naše říční síť je poměrně hustá (cca 770 m délky toku na 1 km2).
•  Různými vlivy jak přírodními, tak především zásahem člověka, se řeky zkracují a mění nejen tvar ale i průběh svého koryta.
•  Velikostí průtoků patří naše řeky ke středním až menším. Nejvodnatější je Labe (308 m3/s).
•  Vltava má pro srovnání o polovinu menší průtok než Labe, což je zhruba jen jedna tisícina velikosti průtoku Amazonky.

Jezera

Poměrně chudé zastoupení. Původem je můžeme dělit na:

•ledovcová (Černé, Čertovo, Prášilské, Laka, Plešné),

•krasová, hrazená (Mladotické jez.), rašelinná, v opuštěných říčních ramenech.

Jezero Laka - nejmenší se šumavských ledovcových jezer (aut. Wikimol, Wikipedia Commons)

 

Rybníky

• Budování rybníků má v ČR velkou tradici.
• Zakládány byly již v době Karla IV., největší rozkvět výstavby byl v 15. a 16. století.
• Z významných budovatelů je třeba znát Josefa Štěpánka Netolického.
• Významným činem bylo budování kanálů k zásobení rybníků vodou.

Přehrady

Zakládány s úmyslem ochrany před povodněmi. V pozdější a zvláště dnešní době přebírají tyto významy: zásobárny pitné a užitkové vody, energetické zdroje, doprava, rekreace.

Vodní nádrž Nové mlýny - prostřední část. (aut. Huhuleník, Wikipedia Commons)

Podzemní voda

• Velmi nerovnoměrné rozmístění. Velkou zásobárnou je okolí větších toků v nížinách a v oblastech propustných hornin (Česká tabule, Svitavská pahorkatina).
• Podzemní vody s vyšším obsahem určitých látek, plynů, či s vyšší teplotou nazýváme minerální. Minerální vody s teplotou nad 50°C označujeme jako vřídla.
• Asi nejznámějším typem podzemních vod jsou kyselky (minerální vody).

Půdy České republiky

Pro vznik půdy má velký význam: geologická stavba podloží, členitost reliéfu, podnebí a vegetace.

Podle zrnitosti půdy (obsahu pískových zrn v půdě či obráceně jílu) dělíme půdy na tyto skupiny = půdní druhy

·        Lehké půdy – obsah jílu je do 20 %

o   písčité, Polabí a Dolní Morava, Děčínská vrchovina, málo úrodné

o   hlinitopísčité – vyšší úrodnost, pahorkatiny a vrchoviny České vysočiny

·        Střední půdy – množství jílu do 30 – 45 %

o   Hlinité – nejúrodnější, Česká tabule, Moravské úvaly

o   Písčitohlinité

·        Těžké půdy – obsah jílu je větší než 45%

o   Jílovitohlinité – převážně ve Vnějších Karpatech, po odvodnění vhodné pro zemědělství

o   Jíly – zemědělsky nevyužívatelné, Vnější Karpaty, Polabí, pánve

Podle uspořádání jednotlivých horizontů (vrstev) půdy, které mají odlišné vlastnosti určujeme půdní typy. Na základě tohoto dělení vymezujeme v ČR tyto velké skupiny typů půd:

• Černozemě – typické půdy stepí, vyskytují se v nížinách a teplejších podmínkách. Mají mocný humusový horizont, jsou bohaté na živiny a vysoce úrodné. Pěstují se na nich náročné plodiny (kukuřice, pšenice, cukrová řepa).
• Povltaví, Poohří a Polabí, Hornomoravský a Dyjskosvratecký úval
• Hnědozemě – lemují oblasti černozemí. Patří ke středně úrodným půdám. Jsou to typické půdy pahorkatin.

• Podzolové půdy a kambizemě (hnědé lesní půdy)  - zaujímají téměř polovinu plochy státu. Typické pro tyto půdy je vyplavování živin z horních vrstev do spodních horizontů. Podzoly jsou průměrně úrodné. Jsou to typické půdy vrchovin.
• Vyšší oblasti České vysočiny.
• Nivní půdy – rozšířené podél řek, jsou pravidelně zvlhčovány prosakující vodou z řek.
• Rendziny – půdy v krasových oblastech na vápencích. Nevhodné pro zemědělství. Výskyt luk a lesů.
• Zamokřené půdy (gleje, pseudogleje) – občas či trvale převlhčené spodní a podzemní vodou. Pro zemědělství je nutné meliorace a zlepšení propustnosti.

Závěrečný test pro sedmáky z Informatiky

Milí sedmáci,

závěrečný test z informatiky na vás "vykoukne" po kliknutí na tato slova. Při práci můžete využít prostředí OS Windows na svém počítači včetně nahraných programů, ne však přístup na internet.

Ať se vám daří.

KM :-)

Prezentace k Biodiverzitě