Povodí a úmoří
- Českou republikou prochází hlavní evropské rozvodí. Toto rozděluje stát na tři úmoří.
- Severního, Baltského a Černého moře.
- Největší plochu zabírá úmoří Severního moře (66,2%), do kterého se vlévá řeka Labe. K úmoří Černého moře patří oblast odvodňována řekou Moravou (24%) a k Baltskému moři odvádí vodu řeka Odra spolu s Lužickou Nisou (9,8% území státu).
Říční
síť
- Vodnost našich řek je převážně závislá na množství spadlých srážek – 679 mm/rok.
- V ČR platí tzv. třetinové pravidlo.
- Nevýhodou našich vodních toků je také jejich proměnlivá velikost průtoků či vodních stavů způsobená:
- Množstvím tajícího sněhu v jarních měsících.
- Zmrzlou a tudíž méně vsakujíc půdou v témže období.
- Vyššími teplotami v létě – výpar, vysychání toků.
- Vyšší absorpcí vody rostlinami ve vegetačním období.
- Nejvyšší průtoky mají naše řeky v jarních měsících – vliv tajícího sněhu a silných dešťů.
- Nejnižší průtok je naopak zaznamenán u horských toků na konci zimy, u ostatních toků na konci léta.
- Naše říční síť je poměrně hustá (cca 770 m délky toku na 1 km2).
- Různými vlivy jak přírodními, tak především zásahem člověka, se řeky zkracují a mění nejen tvar ale i průběh svého koryta.
- Velikostí průtoků patří naše řeky ke středním až menším. Nejvodnatější je Labe (308 m3/s).
- Vltava má pro srovnání o polovinu menší průtok než Labe, což je zhruba jen jedna tisícina velikosti průtoku Amazonky.
Jezera
Poměrně
chudé zastoupení. Původem je můžeme dělit na:
•ledovcová (Černé, Čertovo,
Prášilské, Laka, Plešné),
•krasová, hrazená (Mladotické jez.), rašelinná, v opuštěných říčních ramenech.
 |
| Jezero Laka - nejmenší se šumavských ledovcových jezer (aut. Wikimol, Wikipedia Commons) |
Rybníky
- Budování rybníků má v ČR velkou tradici.
- Zakládány byly již v době Karla IV., největší rozkvět výstavby byl v 15. a 16. století.
- Z významných budovatelů je třeba znát Josefa Štěpánka Netolického.
- Významným činem bylo budování kanálů k zásobení rybníků vodou.
Přehrady
Zakládány
s úmyslem ochrany před povodněmi. V pozdější a zvláště dnešní době přebírají
tyto významy: zásobárny pitné a užitkové vody, energetické zdroje, doprava,
rekreace.
 |
| Vodní nádrž Nové mlýny - prostřední část. (aut. Huhuleník, Wikipedia Commons) |
Podzemní
voda
- Velmi nerovnoměrné rozmístění. Velkou zásobárnou je okolí větších toků v nížinách a v oblastech propustných hornin (Česká tabule, Svitavská pahorkatina).
- Podzemní vody s vyšším obsahem určitých látek, plynů, či s vyšší teplotou nazýváme minerální. Minerální vody s teplotou nad 50°C označujeme jako vřídla.
- Asi nejznámějším typem podzemních vod jsou kyselky (minerální vody).
Žádné komentáře:
Okomentovat