Test 8. třída - Kraje ČR 1

Milí osmáci,

uvolněte se, nadechněte se a nebojte se proklikem přes tento odkaz přenést na test ke krajům České republiky.
Čekají na vás otázky tématicky zaměřené na kraje Čech.
Kraje Moravy si nechám na pátek při nerozhodnuté známce, co říkáte?

Cestovní ruch

Je ekonomickým odvětvím spadajícím do terciéru. V posledních desetiletích zažívá obrovský rozmach, ovšem jeho počátky můžeme hledat již ve starověku.

Cestovní ruch (jinými slovy turistika) se uskutečňuje ve všech částech světa. Účastní se ho většinou obyvatelstvo vyspělejších zemí světa.

Mezi důvody k cestování může patřit: (dopiš)

  

Na základ činností účastníků cestovního ruchu můžeme tento dělit na sportovní (aktivní či pasivní), rekreační, léčebný, kongresový, kulturní, turistiku (pěší, na kole) aj.

Další dělení cestovního ruchu:

·        Domácí – děje se v rámci jednoho státu x Zahraniční – děje se mezi více státy,

·        Aktivní – z hlediska financí přináší peníze do státní pokladny (příjezd turistů k nám) x Pasivní – přináší peníze do jiných zemí (Češi vycestovali za hranice.),

·        Podle délky pobytu na: krátkodobý a dlouhodobý (více jak tři dny),

·        Podle rozložení během roku: sezónní, celoroční,

·        Podle hromadnosti na individuální a hromadný (skupinový),

·        Podle vlivu na životní prostředí – tvrdý a měkký,

·        Podle využívání zdrojů – masový (konzumní), alternativní.

Aby se cestovní ruch mohl uskutečnit musí být splněna určitá kritéria – tzv. předpoklady.

1.      Lokalizační předpoklady – dělíme je na přírodní a společenské. Kvůli nim sem lidé jezdí.

2.      Realizační předpoklady – zajišťují samotný chod turistického místa (doprava, ubytování, stravování, zábava, turistické značení aj.)

3.      Selektivní předpoklady – politické (stabilita země, bezpečnost), sociologické (finanční možnosti, mentalitu, životní styl), demografické (věk, fyzickou aktivitu, vzdělání), urbanizační (typ sídla), ekologické aj.

Vypiš jaké konkrétně mohou být přírodní a společenské lokalizační předpoklady:

  

Cestovní ruch jako takový přináší pro danou oblast řadu pozitiv (zaměstnanost, finanční zisky). Na druhou stranu přináší také negativa v podobě přelidnění v sezóně, zvýšení cen, ekologické zatížení krajiny, či nerespektování místních tradic. I z těchto důvodů je nutné v některých místech světa turistický ruch omezovat (omezené množství návštěvníků v památkách či v jeskyních, zavřené turistické cesty v určitém období aj.).

Pro turistu samotného však většinou cestovní ruch přináší jen pozitiva, jinak by nikam nejezdili.

Kam s daty co mám v počítači?

Kam s daty? on Prezi

Hospodářství Evropy

• Po druhé světové válce byla Evropa rozdělena na dvě sféry vlivu – vliv USA a SSSR.
• Státy západní Evropy (vliv USA) směřovaly k rychlé obnově ekonomiky a k tržnímu hospodářství – zvyšovala se produkce, zaváděly se nové technologie, rostl obchod a služby.
• Státy východní Evropy (pod vlivem SSSR) zavedly centrálně řízenou ekonomiku. Začaly se zaměřovat na těžký průmysl a zbrojařství. K obchodu docházelo převážně v rámci RVHP. Státy ztrácely konkurenceschopnost. V 90. letech po pádu komunismu dochází k obratu k tržní ekonomice a postupnému růstu ekonomik.

Zemědělství

•  Zemědělství většiny zemí Evropy je na vysoké úrovni. Vyznačuje se vysokou intenzitou, mechanizací a chemizací.
• Jako celek vyniká v pěstování obilovin, brambor, cukrovky a vinné révy. Vyspělá je živočišná výroba a dřevozpracující průmysl.
• Evropské zemědělství můžeme dělit do několika typů:
•  Středomořský (jih Evropy), Mlékárenský (Severní Evropa a Británie), Alpský, Smíšený (Střední Evropa, část Itálie, Francie), Rostlinný (východní Evropa), Pastevecký (Sever Skandinávie).

Průmysl

•  1/3 veškeré průmyslové výroby světa pochází z Evropy. Rozvinuta jsou všechna průmyslová odvětví. Dynamicky se rozvíjí energetika, moderní technologie a chemie.
• Evropa je také značným producentem i konzumentem energie.
•  Více jak 60% energie vyrábí tepelné elektrárny, jaderné 28%, vodní 10%.
• Hutnictví Evropy pokrývá 1/3 světové produkce. V produkci vyčnívá Německo, Itálie, Ukrajina a Rusko.
• Ve strojírenství má významné postavení automobilismus (Peugeot, Citroen, Seat, BMW, SAAB, Volvo, Volkswagen, Škoda, Renault, Man, Iveco…). Dále elektronický a elektrotechnický sektor (Itálie, Francie – Thomson, Nizozemí – Philips, Finsko – Nokia). Většina podniků se nachází v rozvojových osách. Významným podnikem je francouzský Airbus - letecký průmysl. 
•  V chemickém průmyslu je důležitá výroba plastů, vláken, kaučuku a zpracování ropy. Velmocí je Německo.
•  Spotřební průmysl (textilní, obuvnický aj.) se orientuje na výrobky vysoké kvality vzhledem k zaplavenosti trhu levným dovozem z Asie.
• Vyspělým je také potravinářský průmysl – na světové produkci se podílí 50%.
• Určitě znáte firmy Nestlé či Heineken.
• K základním faktorům pro umístění průmyslového závodu patří:
• Suroviny, přístavy a dopravní obslužnost, blízkost metropole či velkých měst, blízkost technopolis – vědecké centrum, podniky vysoké úrovně na místě malé rozlohy.

Obyvatelstvo Evropy - infografika

Doprava v dnešním světě

Zajišťuje vztahy mezi různými složkami společnosti a různými územími.

Doprava zprostředkovává kontakty a plní různé funkce.

Úroveň dopravy, její hlavní druhy a funkce ukazuje tab. 1.

Tab.1. Úroveň, druh a funkce dopravy

Regionální úroveň	Hlavní druhy dopravy	Funkce dopravy
Globální	Letecká (osobní, nákladní)	·         Obchodní a rekreační cesty ·         Pošta, zboží, kusové zásilky
	Námořní (nákladní)	·         Přeprava hromadných surovin
Kontinentální	Osobní letecká	·         Obchodní a rekreační cesty
	Nákladní a osobní automobilová	·         Kusové zásilky, obchodní a rekreační cesty
	Nákladní a osobní železniční	·         Kusové zásilky, přeprava surovin, obchodní a rekreační cesty
	Vnitrozemská plavba a kombinovaná doprava	·         Kusové zásilky v kontejnerech a hromadné suroviny
Národní	Silniční – soukromá, autobusová železniční	·         Obchodní a rekreační cesty, dojížďka za prací, do škol, úřady, kulturou… ·         Přeprava kusových zásilek
Mikroregionální	Regionální silniční dopravci, soukromá doprava, pěší a cyklisté	·         Denní dojížďka za prací a do škol, dojížďka za službami ·         Zásobování maloobchodu, rozvoz zásilek…

Mezi jednotlivými obory i firmami v dopravě existuje silná konkurence, která se výrazně promítá v její ceně. Cenu dopravy stanovují pevné náklady (výstavba cesty, pořízení dopravního prostředku aj.) a tzv. provozní náklady (spotřeba, mzdy…).

Světová letecká doprava

Letecké doprava a její objem je neustále na vzestupu. Největší letiště se nachází v nejvýznamnějších ekonomických centrech jednotlivých regionů, či na spojnici důležitých tras.

Podle počtu odbavených osob jsou nejvytíženějšími letišti tyto: Atlanta, Chicago, London, Tokio, Los Angeles (např New York je „až“ 15). Nejvytíženější letiště odbaví přes 80 mil. pasažérů za rok (Praha kol 10 mil).

Velká konkurence a nárůst nízkonákladových leteckých společností má za následek snižování ceny letenky a tím i zvýšení počtu cestujících.

Největší výrobci letadel jsou Francouzský (Evropský) Airbus a Americký (USA) Boeing.

Otázka: Zjisti si minimálně pět významných leteckých společností kromě ČSA. Jak probíhá cesta letadlem od příjezdu na letiště po odjezd z druhého.

Světová námořní doprava

Stejně jako ostatní formy dopravy i zde je patrný nárůst obejmu přepravy především u nákladu.

Současné lodě běžně přesahují délku 300 m, čemuž se museli přizpůsobit přístavy postupnou přestavbou a přesunem z městských zátok, zálivů či ústí na otevřená moře. Opuštěné městké přístavy prochází revitalizací a stávají se z nich moderní přístavy s řadou doprovodných funkcí (nákupní centra, moderní byty…)

Ve struktuře převážených nákladů dominuje ropa a zemní plyn, dále rudy a kontejnerová přeprava.

Největší námořní přístavy se nachází v místech nakládky a vykládky strategických surovin. Podle počtu přeložených tun nákladu je pořadí prvních pěti přístavů takovéto: Rotterdam, Singapore, Shanghai, Honhkong, Nagoya.

S rostoucí velikostí, počtem a stárnutím tankerů (slouží k převozu ropy) stoupá i pravděpodobnost ekologických havárií.

Letecká i námořní doprava se největší vahou podílí na tzv. dopravě transkontinentální.

Otázka: Zopakuj si co je to záliv, průliv, průplav a ústí. Jaké typy ústí znáš?

Kontinentální a vnitrostátní přeprava – železnice a silnice

Kontinentální, někdy též pozemní doprava se potýká s řadou problémů. Především jsou to přirozené bariéry – údolí, vodní toky a hory. Tyto je nutné překonávat složitými dopravními stavbami (mosty, tunely, serpentiny…). I přes tyto obtíže je železniční a hlavně silniční síť nejhustší dopravní sítí (nepočítáme stezky pro pěší).

V jednotlivých kontinentech se prosazují páteřní trasy (sever-jih, východ-západ). V EU funguje transevropská síť (TEN) silnic a železnic, které jsou přednostně modernizovány. Sem patří vysokorychlostní železniční tratě (TGV, AVE, ICE) a koridory. Páteří silnic jsou dálnice.

Velkým problémem je přetíženost těchto tras. Jednotlivé státy se snaží přepravu na nich regulovat zavedením mýtného či jiným zpoplatněním.

Každodenní dopravu můžeme rozdělit na individuální a hromadnou. Hromadná je zajišťována dopravními podniky. Některé z nich jsou sdružené do tzv. integrovaných dopravních systémů.

Další formy dopravy

Potrubní, doprava informací (velký rozvoj díky rozvoji internetu), pěší, cyklo….

Doprava a ekologie

Každá z dopravních technologií je pro přírodu zátěží. Největší trvalou hrozbou je doprava silniční, následována leteckou a železniční dopravou, na chvostu je doprava námořní (pokud nedojde k další havárii tankeru). Nejekologičtější je proto chodit pěšky.

Otázka: K čemu slouží dálniční obchvat? Co je to kombinovaná doprava?

Počítačové sítě - základní přehled

Počítačová síť on Prezi