Východní Afrika - safari světa

• Krajina úzkých nížin při pobřeží Indického oceánu, vysokohorských plošin, Afrických velehor a příkopové propadliny vyplněné velkými jezery (Viktoriino, Tanganika, Malawi).
• Krajina je ovlivněna střídáním období sucha a dešťů – s tímto koresponduje vegetace savan, kde nalezneme největší savce a šelmy.
• Tento fakt (spolu s nádhernou krajinou) hrál velkou roli při zakládání národních rezervací a zřízení safari, které je velkým přínosem financí do státních pokladen (Keňa, Tanzanie).
• Hrozbou pro zvířata jsou novodobí pytláci.
• Hospodářství regionu je založeno na zemědělství – pěstované plodiny jsou ječmen, pšenice, čirok, palma olejná, bavlna či kávovník. Bohaté zdroje surovin nejsou téměř využity.
• Převážně černošské domorodé obyvatelstvo se potýká s nedostatkem pracovních příležitostí jak na venkově, tak i ve městech.
• K nejznámějším zemím patří:
• Keňa – nejnavštěvovanější země Afriky. Hl. město Nairobi je centrem celé oblasti i sídlem mnoha mezinárodních organizací. Mezi lákadla Keni patří především safari, ale také příroda Afrického riftu (propadliny) i písečné pláže.
• Tanzanie – druhý stát těžící z přílivu turistů. Poblíž je ostrov koření Zanzibar.
• Etiopie (známá jako Habešské království) – nebyla kolonizována.
• Somálsko -  jedna z nejchudších zemí.
• Rvanda a Burundi – země postižené občanskou válkou mezi domorodými kmeny.

Země Guinejského zálivu

• Území velmi teplého klimatu (tropický a rovníkový podnebný pás) s vysokým množstvím srážek (každodenní deště => vysoká vlhkost vzduchu).
• Velkou část území zabírá tropický deštný les. Na něj navazují vlhké savany.
• Velkým problémem je ohrožení lesů (kácení, plantážní zemědělství).
• Obyvatelstvo je negroidní rasy, většinou venkované, místy s vysokou negramotností.
• V mnoha zemích stále dochází k porušování lidských práv i novodobému otrokářství.
• Na venkově je jediným zdrojem obživy zemědělství či chov dobytka.
• V oblasti jsou pěstovány tropické plodiny –  proso, maniok, batáty a především na vývoz na plantážích pěstované banány, kakaovník, kávovník, palma či podzemnice olejná nebo kaučukovník.
• Hospodářství je víceméně orientované na těžbu a těžební průmysl. Další sektory hospodářství jsou rozvinuty pouze ve velkých centrech (hl. města), či úplně chybí.
• Ze surovin je nutno zmínit: ropu (Nigérie), diamanty (Libérie, Kongo).
• Těžba je však neefektivní a je provázena drancováním přírody.

• K významným státům regionu můžeme řádit:
• Senegal – těžící částečně z turismu a věhlasu hl. města Dakaru.
• Libérie – diamantový stát a stát s největším loďstvem (levná vlajka – společnosti platí malé poplatky za provozování lodí pod vlajkou Libérie).
• Nigérie -  nejlidnatější stát regionu s desetimiliónovým Lagosem. Copařská velmoc.
• Demokratická republika Kongo -  největší stát oblasti. Obrovské nerostné bohatství je bohužel nevyužité. Dlouho ovládána diktátorským režimem.

Zadání referátu pro deváťáky na téma Globální problémy a přírodní katastrofy

Zadání: Vypracujte referát týkající se vybraného globálního problému či přírodní katastrofy (přírodního jevu) za daných podmínek:

·        Rozsah minimálně 1 A4, plus 2 doplňující obrázky, včetně vysvětlení, co na nich je (proč je uvádíte).

·        Font Calibri; velikost 12; řádkování 1,0; nadpis velikost 14 tučný.

·        Text zarovnat do bloku, vytvořit vhodné odstavce popřípadě části oddělené podnadpisy (velikost 12 tučné).

·        Vystihnout základní charakteristiku globálního problému, katastrofy jako takové. Popsat příčinu, možné důsledky, prevenci či možná řešení.

·        Vycházet z encyklopedií a odborných článků na internetu. Jedinou výjimkou je wikipedie, ze které můžete také čerpat za podmínky použití dalších, již odbornějších stránek.

·        Vždy uveďte v jednom odstavci vztah daného problému, či výskyt katastrofy v ČR.

·        Nedílnou součástí je uvedení a použití alespoň jedné zahraniční stránky – nejlepší pro příklad výskytu daného jevu či katastrofy – citace zahraničních novin, časopisů … Nezapomeňte doplnit text zdroji, ze kterých jste čerpali. Můžete také uvést odkazy na videa či fotogalerie, které zobrazují daný jev.

·        Pracujte samostatně, snažte se, aby výsledek měl odpovídající úroveň žáku 9. třídy.

Vypracovanou práci posílejte na malikk@zsdamborice.cz nejpozději do 12. června 2011.

Téma	Jméno a příjmení
Globální oteplování	Radim Klein
Hladomor	Kateřina Šmerdová
Ozónová díra	Martin Kovář
Přelidnění světa	Barbora Tomášková
Nedostatek energetických zdrojů	Veronika Kramářová
Sopečná činnost	Kristýna Jochová
Zemětřesení	Jana Hortvíková
Tsunami	Lucie Hrubá
Hurikány	Zdeněk Kachlíř
Tornáda	Veronika Balátová
Záplavy	Věra Pučálková
Požáry	Alena Kučerová
Blesky	Denisa Karásková
Vítr a vichřice	Matouš Burýšek
Invaze živočichů	Pavel Matoušek
Extrémní mrazy	Barbora Vašíčková
Sucho	Miroslav Fic
Dopad meteoritů	Kristýna Hortvíková
Sněhová kalamita	Radek Skopal
Kroupy	Monika Kratochvilová
Prachové bouře	Tomáš Fiala

Stojí za kliknutí :-)

Především pro sedmáky sem vkládám několik odkazů na stránky, které člověk (včetně žáků) občas využije či použije ... i ve škole.

• Z dílny Google - nepíši o vyhledávači, či GMailu:
• Google Maps - mapová aplikace, dnes i s možností přepnutí do vzhledu Google Earth.
• Z dílny Google - musíte mít účet u Google:
• Dokumenty Google - online kancelářský balík.
• Webovky od Google - editor ke snadnější tvorbě webových stránek.
• Noviny Google - vynikající aplikace sbírající aktuální novinové články na jednom místě dle vlastního nastavení.
• Z dílny Google - nemusíte mít účet, nutná instalace:
• Google SketchUp - "jednoduchý" 3D editor.
• Google Earth
• Google Picasa
• Tvorba webu jednoduše:
• eStránky
• Webnode
• Různě odjinud:
• Picnik - online editace fotografií či obrázků, možnost propojení např. s Picasou.
• Školní sešit - aplikace využívající přístupu skrze účtu na Facebooku s možností sdílení zápisků, informací či celých sešitů ze školy v digitální podobě.

Pojmy Evropa - 7. třída, Zeměpis

Moře
Severní, Norské, Baltské, Středozemní, Jaderské, Egejské, Marmarské, Azovské, Černé, Kaspické
Zálivy
Biskajský, Botnický, Finský
Průlivy
La Manche, Gibraltarský, Bospor, Dardanely
Ostrovy
Grónsko, Island, Faerské, Anglie, Man, Irsko, Baleárské, Malta, Korsika, Sardinie, Sicílie, Kréta, Kypr
Poloostrovy
Pyrenejský, Apeninský, Balkánský, Skandinávský, Kola, Peloponés
Pohoří
Alpy, Sierra Nevada, Pyreneje, Apeniny, Dolomity, Dinárské hory, Karpaty, Skandinávské pohoří, Skotská vysočina, Ural, Pindos
Vrcholy
Mt. Blanc (4807 m), Mulhacen, Pico de Aneto, Gerlachovský štít, Goldhopiggen, Ben Nevis, Olymp, Pico de Teide
Řeky
Tajo, Ebro, Rhona, Loira, Garone, Seina, Temže, Rýn, Dunaj, Labe, Odra, Visla, Pád, Tibera, Dráva, Dněpr, Don, Volha, Severní Dvina
Jezera
Ladožské, Oněžské, Bodamské, Ženevské, Balaton, Vanern


Pro základní orientaci to bohatě postačí. Připravte se, že nemusí jít ryze o zanesení pojmu do slepé mapy, ale taky o výroky s odpovědí ANO, NE.


Příjemné učení a pamatujte: "Děláte to pro sebe!" 

Průmysl světa

Průmysl je hybatelem světových ekonomik. Na něm je závislý celý sektor služeb a tudíž i celá společnost. Průmysl je součástí sekundéru (sekundární sektor hospodářství) s výjimkou těžby, která se nachází na rozhraní priméru a sekundéru.


Historie – snad vás to nezabije
Počátky průmyslu jsou spojovány se vznikem manufaktur (co je to manufaktura víš z dějepisu). Na přelomu 18. a 19. století dochází v Anglii k první průmyslové revoluci (opět zalistuj v dějepise). Postupně se průmyslová revoluce rozšiřuje do celé Evropy i světa. S vynálezem spalovacího a elektrického motoru na přelomu 19. a 20. století dochází k tzv. druhé průmyslové revoluci. Začíná se hovořit o industriální společnosti (industry (anj.) = průmysl). Během 20. stol. vstupují do průmyslové výroby nové vědecké poznatky. Rozvíjí se jaderná energetika, chemie, letectví, automobilismus a především počítačový průmysl. Na konci 20. Století již hovoříme o informační společnosti. Klesá zaměstnanost v průmyslu u vyspělých zemí (lidé více pracují ve službách, jejich práci v průmyslu nahrazují stroje a počítače) a hovoříme o postindustriálním období.


Rozmístění průmyslu
Aby mohl někde vzniknout průmyslový závod (= nejmenší průmyslová jednotka) musí území splňovat určité požadavky, kterým říkáme lokalizační faktory. Ty jsou pro jednotlivé obory různé. Jen příklad:
- Chemický průmysl – nutnost dostupnosti vody
- Hutnický průmysl – blízkost surovin či uhlí
- Automobilový průmysl – dostatek pracovních sil
- Spotřební průmysl – blízkost velkého trhu (město) aj.
Lokalizační faktory se mění v čase s tím, jak se mění obory výroby v daném závodě. Faktory také nepůsobí samostatně, ale vždy jako celek. Výsledkem působení faktorů je koncentrace průmyslové výroby do průmyslových areálů, či specializace průmyslu v dané oblasti na jeden obor (př. Ostravsko – specializace na hutní průmysl).


Průmyslové oblasti světa
Pro průmysl je charakteristické, že se soustředí do oblastí s nejvýhodnějšími podmínkami. Tato seskupení nazýváme koncentrace průmyslu. Dnes se průmysl koncentruje na okrajích městských aglomerací, kde vznikají tzv. průmyslové zóny (nově i u Kyjova). Pokud je soustředění průmyslu zvlášť velké (třeba kolem několika blízkých měst) hovoříme o světových průmyslových oblastech. Takovéto najdeme na severovýchodě USA, v západní Evropě od Anglii až po Francii přes Německo a Benelux (tzv. Evropský Modrý banán) či v Japonsku. Všechny tyto oblasti označujeme jako tradiční nebo jako staré. Rozvíjeli se na těžkém průmyslu a až v posledních letech se přeměňují na průmysl lehký. (co je lehký a těžký viz dále). Při přeměně průmyslové výroby dochází k často k opuštění starých továren a vzniku opuštěných průmyslových areálů, tzv. brownfields. Dnes je trendem tyto oblasti obnovovat (jako Vaňkovku třeba).
Nové průmyslové oblasti byly hned od počátku zaměřeny na lehký průmysl s moderními technologiemi. Hovoříme o nově industrializovaných zemích (Asijští draci).


Rozdělení průmyslu – aby toho nebylo moc tak v odrážkách


Dělení první:

• Těžební průmysl – získává suroviny
• Zpracovatelský průmysl – zpracovává suroviny na výrobky
• Energetika – výroba el. energie, její doprava, ale i doprava tepla či plynu

Dělení druhé

• Těžký průmysl – produkty tohoto průmyslu slouží k další výrobě či k získávání surovin (zemědělské stroje, stroje v továrnách, těžební stroje …)
• Lehký, spotřební, průmysl – výrobky tohoto průmyslu jdou přímo ke konečným uživatelům.
• Hi.tech průmysl – to je ten, ve kterém je při výrobě užíváno nejmodernějšch technologií ze všech oblastí vědy a techniky.

Dělení třetí – nejdelší

• Těžební průmysl – zabývá se těžbou surovin. Suroviny se dělí na paliva (ropa, zemní plyn, uhlí), rudy (železná ruda) a nerudné suroviny (písky, kámen).
• Zdroje většiny surovin jsou vyčerpatelné => lidstvo hledá možné náhrady.
• Většina surovin se musí někam dopravit => silné nároky na dopravu.
• Těžba paliv – dříve dřevo, pak uhlí a dnes ropa. Oblasti těžby ropy – Blízký Východ, Severní Amerika, Rusko, v Evropě Severní moře. Stejně jako z kvalitního uhlí se kvalitní ropa využívá třeba k výrobě léčiv nebo kosmetiky.
• Těžba rud – zlato, železná ruda, bauxit. Hodně se těží v Číně, Rusku, Brazílii, Austrálii, USA či v Peru.
• Nerudy – můžeme je dělit pro chemický průmysl (fosfáty, síra, soli); stavební suroviny (kámen, vápenec, písek) či na suroviny pro sklářský a keramický průmysl (sklářské písky, keramické jíly, kaolín).
• Těžba surovin výrazně přispívá k devastaci krajiny. Je snahou společnosti o rekultivaci (obnovení) krajiny.
• Hutnický průmysl – zpracovává rudy a vyrábí kovové materiály. Dělí se na: hutnictví železa (výroba oceli, drátů, kolejnic ...) a hutnictví neželezných kovů (hliník), které je velmi náročné na energii.
• Strojírenský průmysl – považuje se za nejdůležitější průmyslové odvětví. Najdeme jej především ve vyspělých zemích. Zahrnuje široké spektrum výroby a najdeme jej v blízkosti velkých měst.
• Těžké strojírenství – vyrábí další stroje
• Lehké strojírenství – produkuje spotřební zboží (třeba nářadí)
• Chemický průmysl – řada výrob a oborů. Petrochemie zpracovává ropu. Anorganická chemie vyrábí kyseliny, které slouží např. k výrobě hnojiv či čistících prostředků. Organická chemie produkuje plasty. Farmaceutický průmysl vyrábí léky. Chemický průmysl najdeme většinou v blízkosti města a vodních zdrojů.
• Průmysl stavebních hmot – zajišťuje výrobu stavebních materiálů. Vyskytuje se většinou v místě těžby.
• Spotřební průmysl
• Dopravní strojírenství – prodělává velký rozmach.
• Potravinářský průmysl – silná vazba na zemědělství, celá řada oborů (mlékárny, masokombináty, pivovary, cukrovary, konzervárny). Koncentrace do městských aglomerací.
• Textilní průmysl – nejstarší průmyslové odvětví. Zpracovává přírodní suroviny (bavlna, len, hedvábí, vlna) a v dnešní době i suroviny umělé. V současné době koncentrace z tradičních zemí do nových zemí s levou pracovní silou.
• Oděvní průmysl – navazuje na textilní. Jeho centra nejdeme v tradičních zemích, i když výrobky většinou pochází z levných zemí.
• Výroba skla, keramiky a porcelánu – stále zůstává doménou tradičních zemí. V Evropě je velké tradice sklářství.
• Energetika – zabezpečuje výrobu a rozvod elektrické energie, páry, plynu a tepla. Nejvíce elektrické energie je získáváno v tepelných elektrárnách (USA, ČR, Německo, Čína, Rusko). Velký význam mají jaderné elektrárny (USA, Francie, Litva) či vodní (Rakousko, Norsko).
• Tepelné elektrárny – silně znečišťují životní prostředí. Palivem je hnědé uhlí či zemní plyn. Náročné na dopravu, budovány v místech těžby.
• Atomové (jaderné) elektrárny – spotřebují velké množství vody (stavba v blízkosti řeky, či přehrady). Problém s uskladněním jaderného odpadu a selhání s následnou havárií. Budovány v geologicky klidných oblastech.
• Vodní elektrárny – velmi levná el. energie. Nutnost dostatku vody, velkého spádu řeky a stálá vodnatost. Využití v horských oblastech (Alpy, Skandinávie). Kde není dostatečný spád řeky, dochází ke stavbě přehradních nádrží s vodní elektrárnou pod hrází.
• Alternativní zdroje energie – prozatím nejsou schopny nahradit klasické zdroje. Mezi alternativní řadíme přílivové elektrárny, sluneční elektrárny, geotermální či populární větrné. S postupným ubýváním surovin jejich význam poroste.

Bonus na závěr:
K některým odvětvím průmyslu byste měli znát alespoň jednoho světového a jednoho českého zástupce. Neříkám, že je to povinnost, ale patří to k rozhledu moderního člověka. A vy přece chcete být moderní. Tak proč nevědět, kdo je to Texaco, Exxon či Mittal Steal, že?

Světové zemědělství

Světové zemědělství

Zemědělská produkce je jedním z nejdůležitějších faktorů k existenci lidské populace – dává jídlo J.

Je součástí hospodářství jednotlivých států a je jedním z ukazatelů vyspělosti státu. Čím menší počet lidí pracujících v zemědělství (pod 10%) a menší podíl na HDP, tím vyspělejší stát.

Zemědělství se dělí na živočišnou a rostlinnou výrobu.

Živočišná výroba

·        Má různé formy, nemá tak velkou závislosti na přírodních podmínkách jako rostlinná.

·        Nejčastější formy: pastevectví, ustájení, velkovýkrmny, drůbežárny.

·        V současné době se přistupuje ke zkvalitnění hygienických přístupů ve velkochovech a etičtějšímu zacházení se zvířaty.

·        Pro mnohé státy (Mongolsko, Nepál, Bolívie) je živočišná výroba, konkrétně pastevectví základem hospodářství.

·        Ve vyspělých zemích převládá ustájení, v rozvojových pastevectví s výjimkou rančerství v USA či v Austrálii.

Rostlinná výroba

·        Je silně závislá na přírodních podmínkách – teplota, sluneční svit, srážky, kvalita půdy.

·        Základní „dodavatel“ potravin pro světovou populaci.

·        Je náchylná na vlivy počasí.

·        Snahou zemědělců je zvyšování produkce pomocí mechanizace a chemizace, neboli hnojením.

·        Ve vhodných podmínkách dokáže člověk sklízet úrodu třikrát do roka (rýže v Asii).

·        V rostlinné výrobě hovoříme o zelené revoluci – zefektivnění zemědělské produkce pomocí strojů (modernější, kvalitnější), chemizace a moderních postupů.

·        Řada rozvojových zemí k zelené revoluci prozatím nedospěla => málo efektivní rostlinná výroba.

·        K nejdůležitějším plodinám světové produkce patří:

o   Pšenice – pěstovaná nejvíce v Číně, EU, USA, Rusku

o   Rýže – Čína, Indie, Indonésie, Vietnam

o   Bavlna (technická plodina) – Čína, Indie, USA

o   Káva – Brazílie, Kolubie; Čaj – Indie, Čína; Kakao – Pobřeží slonoviny, Indonésie

K zemědělské produkci řadíme i chov a lov ryb a lesnictví.


Nově přidávám odkaz ke stažení dokumentu z časopisu Dnešní svět týkající se Rostlinné výrovy ve světě. Otvírejte a čtěte zde.