Kam s daty co mám v počítači?

Kam s daty? on Prezi

Hospodářství Evropy

• Po druhé světové válce byla Evropa rozdělena na dvě sféry vlivu – vliv USA a SSSR.
• Státy západní Evropy (vliv USA) směřovaly k rychlé obnově ekonomiky a k tržnímu hospodářství – zvyšovala se produkce, zaváděly se nové technologie, rostl obchod a služby.
• Státy východní Evropy (pod vlivem SSSR) zavedly centrálně řízenou ekonomiku. Začaly se zaměřovat na těžký průmysl a zbrojařství. K obchodu docházelo převážně v rámci RVHP. Státy ztrácely konkurenceschopnost. V 90. letech po pádu komunismu dochází k obratu k tržní ekonomice a postupnému růstu ekonomik.

Zemědělství

•  Zemědělství většiny zemí Evropy je na vysoké úrovni. Vyznačuje se vysokou intenzitou, mechanizací a chemizací.
• Jako celek vyniká v pěstování obilovin, brambor, cukrovky a vinné révy. Vyspělá je živočišná výroba a dřevozpracující průmysl.
• Evropské zemědělství můžeme dělit do několika typů:
•  Středomořský (jih Evropy), Mlékárenský (Severní Evropa a Británie), Alpský, Smíšený (Střední Evropa, část Itálie, Francie), Rostlinný (východní Evropa), Pastevecký (Sever Skandinávie).

Průmysl

•  1/3 veškeré průmyslové výroby světa pochází z Evropy. Rozvinuta jsou všechna průmyslová odvětví. Dynamicky se rozvíjí energetika, moderní technologie a chemie.
• Evropa je také značným producentem i konzumentem energie.
•  Více jak 60% energie vyrábí tepelné elektrárny, jaderné 28%, vodní 10%.
• Hutnictví Evropy pokrývá 1/3 světové produkce. V produkci vyčnívá Německo, Itálie, Ukrajina a Rusko.
• Ve strojírenství má významné postavení automobilismus (Peugeot, Citroen, Seat, BMW, SAAB, Volvo, Volkswagen, Škoda, Renault, Man, Iveco…). Dále elektronický a elektrotechnický sektor (Itálie, Francie – Thomson, Nizozemí – Philips, Finsko – Nokia). Většina podniků se nachází v rozvojových osách. Významným podnikem je francouzský Airbus - letecký průmysl. 
•  V chemickém průmyslu je důležitá výroba plastů, vláken, kaučuku a zpracování ropy. Velmocí je Německo.
•  Spotřební průmysl (textilní, obuvnický aj.) se orientuje na výrobky vysoké kvality vzhledem k zaplavenosti trhu levným dovozem z Asie.
• Vyspělým je také potravinářský průmysl – na světové produkci se podílí 50%.
• Určitě znáte firmy Nestlé či Heineken.
• K základním faktorům pro umístění průmyslového závodu patří:
• Suroviny, přístavy a dopravní obslužnost, blízkost metropole či velkých měst, blízkost technopolis – vědecké centrum, podniky vysoké úrovně na místě malé rozlohy.

Obyvatelstvo Evropy - infografika

Doprava v dnešním světě

Zajišťuje vztahy mezi různými složkami společnosti a různými územími.

Doprava zprostředkovává kontakty a plní různé funkce.

Úroveň dopravy, její hlavní druhy a funkce ukazuje tab. 1.

Tab.1. Úroveň, druh a funkce dopravy

Regionální úroveň	Hlavní druhy dopravy	Funkce dopravy
Globální	Letecká (osobní, nákladní)	·         Obchodní a rekreační cesty ·         Pošta, zboží, kusové zásilky
	Námořní (nákladní)	·         Přeprava hromadných surovin
Kontinentální	Osobní letecká	·         Obchodní a rekreační cesty
	Nákladní a osobní automobilová	·         Kusové zásilky, obchodní a rekreační cesty
	Nákladní a osobní železniční	·         Kusové zásilky, přeprava surovin, obchodní a rekreační cesty
	Vnitrozemská plavba a kombinovaná doprava	·         Kusové zásilky v kontejnerech a hromadné suroviny
Národní	Silniční – soukromá, autobusová železniční	·         Obchodní a rekreační cesty, dojížďka za prací, do škol, úřady, kulturou… ·         Přeprava kusových zásilek
Mikroregionální	Regionální silniční dopravci, soukromá doprava, pěší a cyklisté	·         Denní dojížďka za prací a do škol, dojížďka za službami ·         Zásobování maloobchodu, rozvoz zásilek…

Mezi jednotlivými obory i firmami v dopravě existuje silná konkurence, která se výrazně promítá v její ceně. Cenu dopravy stanovují pevné náklady (výstavba cesty, pořízení dopravního prostředku aj.) a tzv. provozní náklady (spotřeba, mzdy…).

Světová letecká doprava

Letecké doprava a její objem je neustále na vzestupu. Největší letiště se nachází v nejvýznamnějších ekonomických centrech jednotlivých regionů, či na spojnici důležitých tras.

Podle počtu odbavených osob jsou nejvytíženějšími letišti tyto: Atlanta, Chicago, London, Tokio, Los Angeles (např New York je „až“ 15). Nejvytíženější letiště odbaví přes 80 mil. pasažérů za rok (Praha kol 10 mil).

Velká konkurence a nárůst nízkonákladových leteckých společností má za následek snižování ceny letenky a tím i zvýšení počtu cestujících.

Největší výrobci letadel jsou Francouzský (Evropský) Airbus a Americký (USA) Boeing.

Otázka: Zjisti si minimálně pět významných leteckých společností kromě ČSA. Jak probíhá cesta letadlem od příjezdu na letiště po odjezd z druhého.

Světová námořní doprava

Stejně jako ostatní formy dopravy i zde je patrný nárůst obejmu přepravy především u nákladu.

Současné lodě běžně přesahují délku 300 m, čemuž se museli přizpůsobit přístavy postupnou přestavbou a přesunem z městských zátok, zálivů či ústí na otevřená moře. Opuštěné městké přístavy prochází revitalizací a stávají se z nich moderní přístavy s řadou doprovodných funkcí (nákupní centra, moderní byty…)

Ve struktuře převážených nákladů dominuje ropa a zemní plyn, dále rudy a kontejnerová přeprava.

Největší námořní přístavy se nachází v místech nakládky a vykládky strategických surovin. Podle počtu přeložených tun nákladu je pořadí prvních pěti přístavů takovéto: Rotterdam, Singapore, Shanghai, Honhkong, Nagoya.

S rostoucí velikostí, počtem a stárnutím tankerů (slouží k převozu ropy) stoupá i pravděpodobnost ekologických havárií.

Letecká i námořní doprava se největší vahou podílí na tzv. dopravě transkontinentální.

Otázka: Zopakuj si co je to záliv, průliv, průplav a ústí. Jaké typy ústí znáš?

Kontinentální a vnitrostátní přeprava – železnice a silnice

Kontinentální, někdy též pozemní doprava se potýká s řadou problémů. Především jsou to přirozené bariéry – údolí, vodní toky a hory. Tyto je nutné překonávat složitými dopravními stavbami (mosty, tunely, serpentiny…). I přes tyto obtíže je železniční a hlavně silniční síť nejhustší dopravní sítí (nepočítáme stezky pro pěší).

V jednotlivých kontinentech se prosazují páteřní trasy (sever-jih, východ-západ). V EU funguje transevropská síť (TEN) silnic a železnic, které jsou přednostně modernizovány. Sem patří vysokorychlostní železniční tratě (TGV, AVE, ICE) a koridory. Páteří silnic jsou dálnice.

Velkým problémem je přetíženost těchto tras. Jednotlivé státy se snaží přepravu na nich regulovat zavedením mýtného či jiným zpoplatněním.

Každodenní dopravu můžeme rozdělit na individuální a hromadnou. Hromadná je zajišťována dopravními podniky. Některé z nich jsou sdružené do tzv. integrovaných dopravních systémů.

Další formy dopravy

Potrubní, doprava informací (velký rozvoj díky rozvoji internetu), pěší, cyklo….

Doprava a ekologie

Každá z dopravních technologií je pro přírodu zátěží. Největší trvalou hrozbou je doprava silniční, následována leteckou a železniční dopravou, na chvostu je doprava námořní (pokud nedojde k další havárii tankeru). Nejekologičtější je proto chodit pěšky.

Otázka: K čemu slouží dálniční obchvat? Co je to kombinovaná doprava?

Počítačové sítě - základní přehled

Počítačová síť on Prezi

Test - Základy počítačové grafiky - 7. třída

Milí sedmáci,

text ze základů počítačové grafiky se vám otevře po kliknutí na obrázek šklebících se domečků ... mimochodem: "Co je to za grafiku?" :-)

Přírodní katastrofy – každodenní realita, nebo výjimečnost?

Některé přírodní procesy probíhají natolik rychle a intenzivně, že působí velké materiální škody a zanechávají po sobě oběti na životech. Tyto procesy označujeme jako přírodní katastrofy, někdy méně přesně za živelné pohromy. Většinou jsou tyto jevy spojeny s uvolněním ohromného množství energie a přesunem velkého množství hmoty.

Ve většině případů působí přírodní katastrofu jeden u živlů (jeden činitel). Pokud dochází ke kombinaci činitelů, je katastrofa samozřejmě mnohem větší.

Povodně

Patří mezi nejznámější a také nejčastější přírodní katastrofy. Dochází k nim v důsledku vylití vody z koryt potoků či řek, nebo vlitím vody z moří na pobřeží při velkém vlnobití – tsunami. Voda v tomto případě zaplavuje nejbližší okolí řeky, kde, pokud je zastavěné, dochází k velkým škodám.

Většina povodní vzniká v důsledku silné intenzity srážek, tání sněhu, nebo kombinaci těchto jevů. Nejničivější záplavy způsobují velké řeky na svých dolních tocích (řeka je zde široka s mělkým korytem, často obestavěna sídly).

Vliv tsunami na povodně je krátkodobý, o to více ale intenzivnější. Při tsunami je pobřeží zalito vlnou o výšce několika desítek metrů a rychlostí desítek až stovek km/h (na volném moři přes 700 km/h). Vlna může být jen jedna, či se několikrát opakuje. Voda se může dostat i několik desítek km do vnitrozemí. Tsunami vznikají díky tektonické aktivitě Země, či podmořskými sesuvy půdy. Vlna se může od místa vzniku šířit i několik tisíc km.

Povodně označujeme podle pravděpodobnosti výskytu jako n-letou vodu. Stoletá voda pak znamená, že průměrně jednou za sto let přijde povodeň takovéto velikosti a s takovýmto vodním stavem.

Na rozdíl od jiných katastrof jsou povodně nejčastější přírodní katastrofou v ČR (téměř každé jaro lokální povodně, katastrofické v r. 1997, 2002 a 2006).

Sucho

Vyskytuje se v oblasti subtropů a tropů. Výjimečně v kontinentálním mírném podnebném pásu. Nejničivěji působí v oblasti Afrického Sahelu, kde si již vyžádalo milióny obětí.

Největším nebezpečím sucha je nedostatek zemědělských plodin a tím pádem i potravin => hladomor.

Dalším nebezpečím jsou ničivé požáry, které v období sucha a velkých veder mohou vzniknout samovolně téměř kdekoliv. Nejničivěji bývá požáry zužována Kalifornie a Austrálie.

Zemětřesení a sopečná činnost

Jedná se o přírodní katastrofy úzce spojené s vnitřní aktivitou Země. Pohyby litosférických desek vytváří tření a krátkodobé otřesy na zemském povrchu. Na světě proběhne každý rok přes 1 milion zemětřesení, člověk vnímá asi 40 000, 800 zemětřesení má ničivé účinky, 18 je mimořádně silných. Katastrofické zemětřesení přichází průměrně 1x za 10-20 let.

Největší pravděpodobnost vzniku zemětřesení je na rozhraní litosférických desek (Ohnivý kruh kolem Tichého oceánu, Příkopová propadlina Afriky, Středomoří, Středoatlantský hřbet).

V ČR zaznamenávají zemětřesení pouze citlivé přístroje – seismografy.

Sopečná činnost je dalším z projevů endogenní síly Zěmě. Při výbuchu sopky dochází k vyvrhování žhavého magmatu spolu se sopečným popelem a kameny do značných výšek a vzdálenosti. Sopečná činnost je doprovázena výtokem lávy a zemětřesnou činností. V dnešní době je věda schopna výbuch sopky předpovědět a zmírnit tak katastrofické následky.

I přes tyto úspěchy dokáže výbuch sopky ničit převážně materiální bohatství či úrodu.

Svahové procesy

Jde o jev, kdy dochází k přesunu většího množství hmoty (od několika do tisíců tun) po pevném podloží dolů ze svahu, často velkou rychlostí. Klasickým svahovým procesem jsou laviny v horách. Mnohem ničivější jsou však bahnotoky v Andách či ve střední Asii. Nejznámějším svahovým procesem je však sesuv půdy, se kterým se můžeme setkat i v ČR.

Vítr

Vítr způsobuje škody v několika úrovních. Od vichrů a orkánů, které známe i z vlastní zkušenosti až k silným tropickým cyklonám a tornádům s 500km rychlostí.

Tropické cyklony vznikají v období léta nad hladinou teplé oceánské vody (více jak 27°C), v místě nízkého tlaku vzduchu, kde jsou roztáčeny do podoby velkých vírů s největší rychlostí v blízkosti středu. Uprostřed tropické cyklony (hurikánu, tajfunu) nalezneme tzv. oko hurikánu (tiché místo s nízkým tlakem a úplným bezvětřím). Velikost hurikánu dosahuje stovek km, rychlost v blízkosti oka dosahuje až 300 km/h (superhurikán). Podle velikost a síly se tropické cyklony známkují od 1 do 5 (nejsilnější).

Tornáda jsou ohromně rychlé (běžně 300 – 400 km/h) a plošně malé větrné víry. Vznikají v důsledku konvektivní oblačnosti (bouřková oblaka s výstupnými rotujícími proudy vzduchu). Takovéto bouřce se říká supercela a tornáda z ní vzniklé bývají nejničivější. Tvar tornáda připomíná trychtýř a může se vyskytnou jak na pevnině tak nad oceánem. Vyskytují se převážně v USA, ale za výjimečných okolností i jinde na světě (ČR v r. 2004 tornádo o síle F3 ze šestistupňové stupnice).

Invaze živočichů

Problémy způsobuje sezónní přemnožení především drobných živočichů, hmyzu. Nejčastěji se jedná o sarančata.

  

Ve snaze ochránit osoby i majetek se lidé snaží přírodní katastrofy předvídat. Bylo vyvinuto mnoho metod k prevenci, evakuaci i následného řešení daného jevu. V České republice se setkáme s varovným systémem před povodněmi.

Člověk přírodním katastrofám nemůže zabránit. Pokud s nimi však počítáme, můžeme zmírnit jejich následky.