Některé přírodní procesy probíhají natolik rychle a intenzivně, že působí velké materiální škody a zanechávají po sobě oběti na životech. Tyto procesy označujeme jako přírodní katastrofy, někdy méně přesně za živelné pohromy. Většinou jsou tyto jevy spojeny s uvolněním ohromného množství energie a přesunem velkého množství hmoty.
Ve většině případů působí přírodní katastrofu jeden u živlů (jeden činitel). Pokud dochází ke kombinaci činitelů, je katastrofa samozřejmě mnohem větší.
Povodně
Patří mezi nejznámější a také nejčastější přírodní katastrofy. Dochází k nim v důsledku vylití vody z koryt potoků či řek, nebo vlitím vody z moří na pobřeží při velkém vlnobití – tsunami. Voda v tomto případě zaplavuje nejbližší okolí řeky, kde, pokud je zastavěné, dochází k velkým škodám.
Většina povodní vzniká v důsledku silné intenzity srážek, tání sněhu, nebo kombinaci těchto jevů. Nejničivější záplavy způsobují velké řeky na svých dolních tocích (řeka je zde široka s mělkým korytem, často obestavěna sídly).
Vliv tsunami na povodně je krátkodobý, o to více ale intenzivnější. Při tsunami je pobřeží zalito vlnou o výšce několika desítek metrů a rychlostí desítek až stovek km/h (na volném moři přes 700 km/h). Vlna může být jen jedna, či se několikrát opakuje. Voda se může dostat i několik desítek km do vnitrozemí. Tsunami vznikají díky tektonické aktivitě Země, či podmořskými sesuvy půdy. Vlna se může od místa vzniku šířit i několik tisíc km.
Povodně označujeme podle pravděpodobnosti výskytu jako n-letou vodu. Stoletá voda pak znamená, že průměrně jednou za sto let přijde povodeň takovéto velikosti a s takovýmto vodním stavem.
Na rozdíl od jiných katastrof jsou povodně nejčastější přírodní katastrofou v ČR (téměř každé jaro lokální povodně, katastrofické v r. 1997, 2002 a 2006).
Sucho
Největším nebezpečím sucha je nedostatek zemědělských plodin a tím pádem i potravin => hladomor.
Dalším nebezpečím jsou ničivé požáry, které v období sucha a velkých veder mohou vzniknout samovolně téměř kdekoliv. Nejničivěji bývá požáry zužována Kalifornie a Austrálie.
Zemětřesení a sopečná činnost
Největší pravděpodobnost vzniku zemětřesení je na rozhraní litosférických desek (Ohnivý kruh kolem Tichého oceánu, Příkopová propadlina Afriky, Středomoří, Středoatlantský hřbet).
V ČR zaznamenávají zemětřesení pouze citlivé přístroje – seismografy.
Sopečná činnost je dalším z projevů endogenní síly Zěmě. Při výbuchu sopky dochází k vyvrhování žhavého magmatu spolu se sopečným popelem a kameny do značných výšek a vzdálenosti. Sopečná činnost je doprovázena výtokem lávy a zemětřesnou činností. V dnešní době je věda schopna výbuch sopky předpovědět a zmírnit tak katastrofické následky.
I přes tyto úspěchy dokáže výbuch sopky ničit převážně materiální bohatství či úrodu.
Svahové procesy
Jde o jev, kdy dochází k přesunu většího množství hmoty (od několika do tisíců tun) po pevném podloží dolů ze svahu, často velkou rychlostí. Klasickým svahovým procesem jsou laviny v horách. Mnohem ničivější jsou však bahnotoky v Andách či ve střední Asii. Nejznámějším svahovým procesem je však sesuv půdy, se kterým se můžeme setkat i v ČR.
Vítr
Vítr způsobuje škody v několika úrovních. Od vichrů a orkánů, které známe i z vlastní zkušenosti až k silným tropickým cyklonám a tornádům s 500km rychlostí.
Tropické cyklony vznikají v období léta nad hladinou teplé oceánské vody (více jak 27°C), v místě nízkého tlaku vzduchu, kde jsou roztáčeny do podoby velkých vírů s největší rychlostí v blízkosti středu. Uprostřed tropické cyklony (hurikánu, tajfunu) nalezneme tzv. oko hurikánu (tiché místo s nízkým tlakem a úplným bezvětřím). Velikost hurikánu dosahuje stovek km, rychlost v blízkosti oka dosahuje až 300 km/h (superhurikán). Podle velikost a síly se tropické cyklony známkují od 1 do 5 (nejsilnější).
Tornáda jsou ohromně rychlé (běžně 300 – 400 km/h) a plošně malé větrné víry. Vznikají v důsledku konvektivní oblačnosti (bouřková oblaka s výstupnými rotujícími proudy vzduchu). Takovéto bouřce se říká supercela a tornáda z ní vzniklé bývají nejničivější. Tvar tornáda připomíná trychtýř a může se vyskytnou jak na pevnině tak nad oceánem. Vyskytují se převážně v USA, ale za výjimečných okolností i jinde na světě (ČR v r. 2004 tornádo o síle F3 ze šestistupňové stupnice).
Invaze živočichů
Ve snaze ochránit osoby i majetek se lidé snaží přírodní katastrofy předvídat. Bylo vyvinuto mnoho metod k prevenci, evakuaci i následného řešení daného jevu. V České republice se setkáme s varovným systémem před povodněmi.
Člověk přírodním katastrofám nemůže zabránit. Pokud s nimi však počítáme, můžeme zmírnit jejich následky.
