Obyvatelstvo Afriky je díky přírodním podmínkám rozmístěno velmi nerovnoměrně. Nalezneme zde místa s hustým zalidněním (pobřeží, okolí velkých řek) i místa neobydlené (převážně pouště a vysoká pohoří).
Počet obyvatel roste v Africe nejrychleji na světě. Vysoká je kojenecká úmrtnost i počet dětí na jednu
ženu. Velmi tradiční je africká rodina a život na vesnicích. V poslední době se obyvatelstvo postupně stěhuje
do měst za prací a vyšším výdělkem. Často však končí v chudinských čtvrtích (slumech).
V Africe převažuje velmi pestré složení obyvatelstva. Nejvíce je zastoupena negroidní (černá) rasa, která
je rozmístěna především na jih od Sahary. Europoidní (bílá) rasa obývá sever Afriky (Arabové) a částečně i
území bývalých kolonií (JAR).
Vliv kolonializmu v Africe poznáme podle jednotlivých jazyků. V řadě států je úředním jazykem angličtina,
francouzština. Na severu je častá arabština. Významným zástupcem domorodých jazyků je svahilština.
Náboženství je rozděleno do tří velkých skupin.
o Islám na severu.
o Křesťanství v bývalých koliniích.
o Animistické (víra v duchy předků, zvířat, neživých předmětů …) v domorodých kmenech.
Hospodářství Afriky
Afriku řadíme na konec žebříčku vyspělosti. S výjimkou JAR (Jihoafrická republika), Egypta, Tuniska a
Maroka jsou všechny státy rozvojové. Rozhodující je zde zemědělství (pěstování olejnin, kakaa, koření,
tropických plodin …) a těžba nerostných surovin (ropa, barevné kovy, zlato, drahokamy) – často zastaralým
způsobem pouze ruční prací.
Problémem Afriky je vysoká negramotnost, hlad a vysoká míra rozšíření nejrůznějších nemocí (AIDS,
malárie, ebola, malomocenství).
Přínosem do budoucna je snaha o demokracii na úkor diktatury v jednotlivých státech a pomoc mezinárodního společenství (OSN) s nejpalčivějšími problémy.