Oceánie – úžasný svět ostrovů

Označení Oceánie zahrnuje ostrovy a souostroví západního a středního Tichého oceánu. Kromě velkých ostrovů (Nová Guinea a dva ostrovy Nového Zélandu) členíme ostatní ostrovy do několika skupin:

• Polynésie – menší korálové a sopečné ostrovy v severní části oceánu. Nejznámější a nejsevernější jsou Havajské ostrovy.
• Mikronésie – malé území v západní části oceánu.
• Melanésie – je nejblíže Austrálii. Známé jsou ostrovy Rádži.

Většina zemí Oceánie jsou nezávislé státy. Závislá území (USA, Francie, VB, Nový Zéland) se postupně osamostatňují.

Hospodářství států je málo vyspělé. Obživu poskytuje především bohatství moře. Nejrozšířenější plodinou je palma kokosová, na plantážích se pěstují tropické plodiny (káva, ananas aj.)

Pro řadu ostrovů je důležitým zdrojem příjmů cestovní ruch.

K nejvýznamnějším státům Oceánie zcela jistě řadíme:

Nový Zéland

·        Vyspělá průmyslovo-zemědělská země.

·        Původní obyvatelé se nazývají Maoři, dnes jejich počet několikanásobně převyšují přistěhovalci.

·        Základem hospodářství je živočišná výroba a kvalitní zemědělství (chov ovcí na vlnu i maso, pěstování obilovin a ovoce). Průmyslová výroba s bohatou surovinovou základnou a levnou vodní energií se soustředí na strojírenství, potravinářství a textilní výrobu.

·        Největším bohatstvím je však úžasná příroda, která přitahuje množství turistů i filmové štáby (Pán prstenů). Nejvyšší horou Novozélandských Alp je Mt. Cook (3764 m).

·        Je britským dominiem. Hlavním městem je Wellington, významným městem je Auckland.

Papua-Nová Guinea

·        Leží na druhém největším ostrvě světa Nové Guinei. Ostrov leží v tropickém podnebném pásu a z větší části je pokryt pralesem. Vnitrozemí je vyplněno náhorní plošinou s nejvyššími vrcholy přes 5000 m.

·        Obyvatelstvo (Papuánci) je převážně domorodé, roztroušené v těžko dostupném terénu. Civilizované jsou pouze města na pobřeží.

·        Západní část ostrova je součástí Indonésie.

Havajské ostrovy (USA)

·        Turistický ráj s hlavním městem Honolulu.

·        Ostrovy jsou sopečného původu, nejvyšší sopka Mauna Loa je přes 4000 m vysoká.

·        K Havajským ostrovům patří kromě Havaje i ostrovy Oahu a celý – přes 6000 km dlouhý – pás sopečných ostrovů.

·        Původními obyvateli jsou Havajci, převažují však běloši.

Francouzská Polynésie

·        Je největším závislým územím patřící pod Francii. Zahrnuje asi 130 ostrovů jak sopečného, tak i korálového původu. Nejznámější je turistické letovisko Tahiti a atol Muruora, kde Francouzi prováděli pokusné jaderné výbuchy.

Evropa - 7. třída, zeměpis

Základní charakteristiky Evropy

§  Rozlohou zabírá 7% povrchu souše. Počet obyvatel se rovná 12% celosvětové populaci. Hospodářská produkce však přesahuje hranici 35% z celého světového objemu.

§  Postavení Evropy bylo vždy výjimečné – centrum světového dění, centrum rozvoje celého světa. Na počátku 20. stol. Evropa přímo či nepřímo ovládala 85% povrchu světa.

§  Z geografického pohledu můžeme v Evropě nalézt několik základních rysů:

o   Výhodná geografická poloha.

o   Významná úloha moře (všude poměrně blízko k moři).

o   Bohaté přírodní zdroje.

o   Ohnisko lidského pokroku.

o   Významný vliv Evropy na zbytek světa (kulturní, ekonomický a politický).

o   Významné postavení služeb v ekonomickém sektoru.

o   Vyspělá populace s příznivými demografickými charakteristikami.

o   Vysoká míra urbanizace a většinou vysoká životní úroveň.

o   Většinou kvalitní a hustá komunikační síť (efektivní propojení všech regionů).

o   Ekonomické společenství (Evropská unie).

§  Jako celek má také Evropa příhodné přírodní podmínky pro zemědělství a vznik sídel.

§  I přes často velmi shodné rysy hospodářství existují mezi jednotlivými státy (i jejich regiony) značné rozdíly. Obecně platí, že ekonomická úroveň klesá od západu k východu.

Přírodní podmínky Evropy

§  Velmi pestré – při pohledu na mapu zjistíme, že pobřeží je nejvíce členité s množstvím poloostrovů (Skandinávský, Kola, Krym, Jutský, Apeninský, Balkánský či Pyrenejský) a ostrovů (Britské o., Island, Irsko, Baleáry, Korsika, Sardinie, Sicílie, Malta, Kréta aj.).

§  Rozmanitý povrch Evropy je výsledkem složitého geologického vývoje.

o   Nalezneme zde staré pevninské jádro ve formě plošin a nížin (Finská jezerní plošina, Středopolské nížiny, Východoevropská nížina).

o   Dále jsou to horská pásma tří druhů vrásnění podle doby vzniku:

·        Kaledonské vrásnění – Skandinávské pohoří, Skotská vysočina, Island).

·        Hercynské vrásnění – Francouzské středohoří, Česká vysočina

·        Alpinské vrásnění (nejmladší) – Alpy, Karpaty, Pyreneje, Sierra Nevada, Apeniny, Pindos, Dinárské hory, Rila, Dolomity)

o   Průměrná nadmořská výška Evropy je 290 m.

o   Nejvyšším vrcholem je Mont Blanc (4807 m).

o   Nejníže položené místo je pak evropské pobřeží Kaspického moře.

o   Řada evropských oblastí byla ve čtvrtohorách přemodelována ledovcem. Nejznámějším důkazem působení ledovce je švýcarský vrchol Matterhorn. S ledovci se setkáme i dnes především v Alpách či na Islandu.

o   V Evropě se setkáme také se sopkami a to na Islandu (Hekla) a poté v jižní Evropě (Etna, Stromboli, Vesuv)

§  Současná krajina Evropy je tak výsledkem působení vnitřních i vnějších činitelů a v poslední době i působení člověka.

Venkov - 9. třída, zeměpis

Základní rozdíly mezi městským a venkovským osídlením můžeme vidět v následujících bodech:

·        venkovské osídlení je řidší, je méně koncentrované

·        sídla jsou populačně malá

·        venkovské regiony vykazují menší hustotu zalidnění

·        domy na venkově se liší svou velikostí (počtem pater) i způsobem zástavby – silniční obec, potoční obec, rozptýlená zástavba, návesní obec.

·        venkovská sídla neplní tolik funkcí jako města, zpravidla mají jen funkci obytnou

o   ostatní funkce plní často jen jedno zařízení.

Obecně můžeme sídla dělit na jistou hierarchii:

Doplňte podle učebnice ze str. 63 pyramidu hierarchii sídel.

Sídla, která jsou na vyšším stupni nahrazují a doplňují funkce těch nižších. Venkovské osídlení vytváří zázemí městům. Spádovost venkovského sídla můžeme určit na základě dojížďky za prací, dojížďky do škol či za službami, které nepotřebujeme každý den (nemocnice). Městu slouží zázemí malých obcí jako zdroj pracovní a kupní síly nebo jako rekreační oblast. Obce, které jsou městu blíže více podléhají jeho vlivům.

V poslední době je trendem stěhování obyvatel měst na jejich okraj či do menších obcí v jeho nejbližším okolí. Tomuto procesu říkáme suburbanizace. Venkovským sídlům roste počet obyvatel a mění se styl života z venkovského na městský styl.

Vliv města na venkov klesá se vzdáleností. Počet obyvatel v těchto sídlech postupně klesá, mladí lidé se odsud stěhují do měst, či obcí v blízkosti města. Obyvatelstvo v těchto obcích postupně stárne a obce ztrácí obytný charakter přeměnou na převážně rekreační funkci. O těchto obcích říkáme, že leží v periferních oblastech (okrajových). Některá periferní sídla však dokážou přilákat sezónní obyvatele především svou polohou (horské obce, sídla u moře, jezer…) či svými tradicemi, historií nebo kulturním životem.

Upadajícím vesnicím se snaží pomáhat stát prostřednictvím tzv. regionální politiky. Mezi úspěšné zdroje pomoci patří Program obnovy venkova, který z fondů EU dotuje projekty na venkově.

Otázka:

Kterému typu vesnice bys dal/a přednost:

a)      vesnice v blízkosti většího města (př. u Brna)

b)      vesnice v blízkosti menšího města (př. u Kyjova)

c)      vesnice zcela mimo bezprostřední dosah měst (min 30 km od nejbližšího)